Předcházející část Následující část
Počasí v lednu bylo dosti snesitelné.Mrazy téměř nabyly a také sněhu nabylo.Ten napadl až v polovině února a byly ho obrovské spousty.Tím utrpěla zvěř,zejména zajíci a divocí králíci,kteří ohlodávali kůru stromů a tím způsobovali značné škody na ovocném stromoví,a to nejen v polích,ale i v zahradách.V březnu bylo příjemné počasí,které zakončila 31.března první jarní bouřka.Po ní opět nastala zima a plískanice se sněhem a deštěm.Od poloviny dubna nastoupilo krásné, přímo letní počasí.V posledních dubnových dnech již všechno kvetlo.V květnu však přišly mrazíky a chladna trvala i v červnu.Teprve koncem června se oteplilo a v červnu přišla žňová vedra.Žně se poněkud opozdily.Úroda byla pěkná a za pěkného počasí se všechno dobře sklidilo a vymlátilo,takže do 28.srpna měli rolníci i JZD svoje dodávky státu splněny na plných 100%.V podzimních měsících téměř denně pršelo.To značně zpozdilo podzimní práce,zejména vybírání brambor a řepy. Poněvadž se očekávalo provedení hospodářsko – technické úpravy půdy,nikdo z rolníků neměl v polovině října zaseto ani zrnko.Teprve ještě později zaselo JZD něco žita a pšenice a také rolníci,kterým byla půda již přidělena,zaseli.Většina polí však zůstala nezorána a nezasela,protože dosti brzy přišly mrazy,které znemožnily zejména hlubokou orbu.Koncem roku mrzlo a sněhu bylo jen málo,docela slabý poprašek,který se udržel přes vánoce,do konce roku 1952.
1.ledna 1952 přestal z rozhodnutí Československé obce sokolské také v místní sokolské jednotě fungovati dramatický odbor,který hrál v naší obci divadlo plných 30 let.Divadelní činnost přešla nyní po dlouhých a živých debatách na Osvětovou besedu,zřízenou při MNV, jejímž správcem byl zvolen František Smrčka,jednatelem Leopold Hlávka a pokladníkem Josef Muller.První divadelní hru hrála Osvětová beseda o velikonocích a byla to Jiráskova Vojnarka.Do divadelního kroužku Osvětové besedy přešli všichni herci ze sokolského dramatického odboru a soubor byl rozšířen o mladé herce z řad ČSM.Osvětová beseda vyvíjí nyní kulturní činnost v obci a také ji usměrňuje.
V jarních měsících pokračovala výstavba nové obřadní síně,započatá na podzim minulého roku.Nejvíce se pracovalo o nedělích.V neděli dne 27.dubna byla v kulturním domě rozebrána stará parketová a prknová podlaha,aby zde mohly býti položeny do asfaltu úplně nové parkety.Pod starou podlahou se přišlo na hlubokou jámu, kterou zde asi za války vykopal bývalý hostinský Robert Štěpánek,jako kryt pro své věci.Práce spojené s úpravou podlahy,která byla asi o 12cm snížena,byly skončeny do poloviny června.Vše se provádělo brigádnicky, jen parkety položili odborníci z Brna.Vymalování kulturního domu provedly B.Pilátová,O.Fránková a R.Soušová.Pro kulturní dům bylo zakoupeno od bývalého hostinského 70 kulatých a 10 skládacích židlí a 12 stolů.Dále byla zakoupena do sálu 2 veliká zrcadla.Po obci byla provedena sbírka textilních bodů na zakoupení nových ubrusů na stoly. Prvním podnikem v takto upraveném a vybaveném kulturním domě byla pouťová zábava,která se velmi vydařila.
Jediná pekárna v obci,v domě č.192,patřící pekaři Františku Staňkovi, pronajatá pekaři Emilu Ištvánkovi,byla počátkem roku uzavřena z rozhodnutí Středomoravských mlýnů.Místní národní výbor proti tomuto rozhodnutí protestoval,ale pekárna otevřena nebyla.Chléb a bílé pečivo se k nám dováželo z Jestřebí z pekárny pekaře Kleinbauera,ve které se stal pekař Emil Ištvánek vedoucím.Tím také odpadlo pečení selského chleba,dosud tak obvyklé.
Po dosavadní ředitelce M.Hájkové,která pro různé nesrovnalosti byla ONV odvolána,byla novou ředitelkou školy od 1.2.1952 jmenována Vlasta Štoudková,místní rodačka.Pěstounkou byla ustanovena Marie Okáčová č.56 a kuchařkou Božena Sedláková č.236.V kuchyni mateřské školy se stravovaly i děti z národní školy.
Na návrh rady MNV a po chválení plena MNV byl ONV navržen k jmenování ředitelem na národní škole v Doubravici nad Svitavou Jan Holík,dosavadní učitel na zdejší škole.Bohumil Ondroušek,který onemocněl počátkem školního roku se již do školní služby nevrátil.Na školu byli nově ustanoveni Václav Loula ze Svitav,Věra Němcová z Těchova a Milada Vorlová z Rájce.Z dřívějších učitelů zůstala na škole Věra Pehalová.
Ač osada Klemov byla jako samostatná osada již dávno zrušena, zůstávalo číslování domů v Klemově stále stejné od č.1 do 25.Tak vlastně byly v Doubravici vždy dva domy stejného čísla a docházelo často k nedorozumění.Aby se tomuto zamezilo,požádal MNV radu ONV o změnu číslování domů v Klemově.Povolení k této změně bylo uděleno a tak domy v Klemově dostaly nová čísla,jako pokračování čísel v Doubravici od č.282 do 307.
Dne 3.srpna vzplanul na družstevním poli od jiskry z lokomotivy ječmen – bylo to na poli pod Horkou u dráhy.Za velikého větru shořelo zde 18 ježků po 9 snopech.Pole mělo vysoké strnisko a nebylo shrabáno.Místní hasiči nezasáhli,jelikož měli poruchu na stroji.Požár hasili jen hasiči z Rájce,kteří se k ohni včas dostavili.Škoda vzniklá ohněm byla dosti značná.
První zmínku o této věci učinil předseda MNV Arnošt Souš,který ve schůzi rady MNV,konané dne 5.6.1952,podal zprávu o zamýšlené hospodářsko – technické úpravě půdy v naší obci.Otázka tato se pak velmi živě přetřásala mezi občany,zejména mezi rolníky,malozemědělci i mezi tzv.troškaři.Všichni věděli,o jaké dalekosáhlé změny v držení půdy při této úpravě půjde.Je tedy pochopitelné,že pro uvedenou úpravu nebylo mezi občany žádného nadšení,ač bylo uznáváno,že není možno stále postaru a do nekonečna se dřít na uzoučkých pásech,bez náležitého využití všech moderních hospodářských strojů.A tak když 29.srpna 1952,kdy již přípravy pro HTÚP značně pokročily,byla svolána veřejná schůze občanů,ze účasti představitelů obce a okresu,nepodařilo se nikoho přesvědčiti o výhodách zamýšlené úpravy,tím méně pak pohnouti někoho z rolníků,či malozemědělců k tomu,aby svým podpisem potvrdil,že s navrhovanou půdy souhlasí.Podpisovali jen někteří kovozemědělci,ač i ti se bránili.Nikdo se nechtěl rozloučiti se svými vlastními pozemky,na nichž již hospodařili otcové i dědové a které rolníci sami dlouhá léta obhospodařovali a zvelebovali.Bezvýsledné bylo také obcházení a získávání zemědělců pro HTÚP místními a okresními funkcionáři, kteří ještě 30.srpna navštívili všechny rolníky v obci.Nikdo z nich HTÚP nepodepsal.V jejich přesvědčování bylo potom pokračováno i v září,kdy jim inženýři z KNV v Brně vypracovali generelní návrh na zcelení veškerých pozemků v obci a jejich rozdělení na 9 honů.
Zamýšlená HTÚP předpokládala,že v obci bude již JZD vyššího typu a ne jen družstvo s přípravným výborem jako dosud.Proto se dne 30.září 1952 konala členská schůze JZD,kde po návrhu A.Souše bylo odhlasováno,aby JZD v Doubravici nad Svitavou přešlo na III.typ.tj. ke společnému hospodaření a obdělávání polí i ke společnému ustájení hovězího a vepřového dobytka.Počátkem října byli občané vyzváni místním rozhlasem,aby urychleně vyklidili podzimní plodiny v jednotlivých tratích,ve kterých již mělo býti započato s vykolíkováním honů.Do HTÚP byla zabrána veškerá obecní a farská půda,půda soukromých vlastníků i půda disposiční,tj.těch majitelů,kteří ji sami neobdělávali a měli ji pronajatou.Tím každý prakticky pozbyl své vlastní pozemky.Při HTÚP získalo JZD celkem 238 ha zemědělské půdy.Rolníci,kteří nevstoupili do JZD,dostali přidělenu půdu také v honech,ale s povinností oset či osázet ji vždy stejnou plodinou jako JZD.Zbytek půdy,do celkové své výměry, obdrželi mimo hony,většinou na okrajích katastru,spolu s ostatními malo a kovozemědělci.S tímto nebyli spokojeni,poněvadž nově přidělená půda nebyla vždy téže bonity jako jejich dřívější půda vlastní.
JZD za pomoci státní traktorové stanice z Dolní Lhoty rozoralo meze,zoralo a zaselo zcelené lány a pšenicí a tak první a možno říci,že nejtěžší krok v socializaci naší obce byl učiněn.JZD provedlo potom nábor členů do družstva a v prosinci si zvolilo nové vedení.Předsedou se stal malozemědělec Jan Štoudek,jednatelem Rudolf Svěrák,bývalý stolařský mistr a účetním družstva Otakar Vácha č.143.
Aby družstvo mohlo společně ustájiti dojnice,bylo ještě v podzimních měsících započato s adaptací chlévů v bývalém panském dvoře,jehož majitelem byl Antonín Janíček,rolník č.64.Veškeré práce se prováděly brigádnicky a mnozí členové družstva i KSČ zde odpracovali desítky hodin.Prozatím převzalo JZD také péči a starost o dobytek v hospodářství Antonína Štrofa v Klemově,jež bylo do té doby stále ještě ve správě MNV. Je pochopitelné,že tak velké změny v obci,které se nějakým způsobem dotkly téměř každé rodiny,nezůstaly ze strany občanů bez odezvy.Nejtíže nesli ztrátu vlastních pozemků,kdož měli pozemky jen pronajaté,naříkali , že teď nebudou moci chovat ani prase,ani kozy.Mnoho vdaných žen odešlo v důsledku provedení HTÚP do zaměstnání v továrně,a to také ze strachu před prací na poli v JZD.Rolníci obdrželi pozemky špatné a vytýkali JZD,že všechnu půdu nově získanou neobdělává a nezvládne také všechny potřebné práce.A tak obec,která žila dlouhé a dlouhé roky starým navyklým způsobem života,byla najednou ze svého chodu vykolejena.
Při HTÚP bylo pamatováno na občany,kteří při svých domcích neměli žádné zahrádky.Ti si podávali žádosti na MNV,který jim vhodný pozemek přidělil,a to pokud bylo možno vždy v blízkosti jejich domku.
pro funkci obecního matrikáře navrhl MNV dne 11.července 1952 Františka Stloukala č.126,pensionovaného zaměstnance ČSD.Ten se funkce ujal,ale vykonával ji jen do konce roku,kdy se jí pro nemoc vzdal.Novým matrikářem pak byl jmenován Rudolf Svěrák,jednatel JZD č.162.
V srpnu se ustanovil při MNV výbor žen,jehož předsedkyní se stala Herma Novotná č.127.Výbor si vzal za úkol vybudovati v obci prádelnu a za tím účelem uspořádal několik tanečních zábav,aby byly získány potřebné peníze.
Počátkem října zahájil v obci činnost okrskový zmocněnec František Zouhar ze Senetářova,pro něhož obec našla byt a úřadovnu v domě č.73 v Dolní ulici.Později se přestěhoval do domu Antonína Janíčka č.64. vykonával v obci službu na místo bývalých četníků.
Dne 28.října 1952 se konal pohřeb řídícího učitele v.v.Antonína Fialy.Býval nejen velmi dobrým učitelem,ale zejména vzácným lidovým a osvětovým pracovníkem,takovým,jakých je na našich obcích velmi zapotřebí.Do Doubravice přišel z Vanovic a plných 27 let zde vychovával a vzdělával svěřenou mládež.Mimo školu byl zejména činný v Sokole.Byl dobrým hudebníkem a zpěvákem a jako takový byl zejména činný v místní hudbě.Nacvičoval také písně a se sokolskými ochotníky i divadelní hry.Dlouhá léta byl starostou,místostarostou a později pokladníkem sokolské jednoty.jeho největší láskou však byly knihy. Ihned po příchodu do Doubravice se stal knihovníkem v místní lidové knihovně a tuto knihovnu vedl plných 37 let.Z nepatrných počátků,kdy knihovna čítala necelého půldruhého sta knih,vytvořil a zvelebil doubravskou knihovnu tak,že jeho přičiněním vzrostla na 3.000 hodnotných svazků a stala se tak co do počtu třetí největší knihovnou na Blanenském okrese.V letech 1932 – 1934 vedl také obecní kroniku a zápisy za tato léta jsou jeho dílem.Občané naší obce zachovají řídícího Antonína Fialu jistě ve vděčné paměti.
Tragické neštěstí se událo dne 16.prosince před vánočními svátky,kdy při výkonu služby zahynul listonoš Antonín Pivoda č.17,který při přecházení kolejí na zastávce v Klemově byl zachycen rychlíkem a k nepoznání roztrhán na kusy.Jeho pohřbu se zúčastnilo veliké množství občanstva.
O vánocích zářily v obci dva vánoční stromy republiky.Jeden v Tyršově parčíku a druhý v sadě před školou.
Kulturní a osvětová činnost se v obci,vyvíjela se v roce 1952 normálně,ale byla poněkud menší,nežli v roce předcházejícím. Na její práci se podíleli všechny složky a to AV NF,MNV,KSČ,ČSM,Sokol, Hasiči, SČSP,ČSČK,Škola,Osvětová beseda a Státní kino.
Nově byla vytvořena Osvětová beseda,která však není ještě tak zorganizována,aby byla skutečně platným činitelem při kulturní a osvětovém dění v obci,jakým měla býti.Přes toto však dosti podniků, oslav,zábav a jiných akcí,takže občané měli možnost vzdělávati se i hodnotně pobavit.Nelze rovněž opomenouti místní lidovou knihovnu, která byla v tomto roce velmi hojně čtenáři navštěvována,takže počet výpůjček dosáhl tohoto roku výše 6.799.Velikou zásluhu na tomto pěkném výsledku má knihovník Rudolf Svěrák.Také státní kino se velkou měrou podílelo na kulturní činnosti v naší obci a během roku promítalo mnoho hodnotných filmů pro dospělé,mládež i školní děti.
Počátkem ledna napadlo asi 20 cm sněhu a jen mírně mrzlo. Poslední dny v lednu se však oteplilo a sníh zmizel.Napadl až v polovině února,ale 23.února opět zmizel a půda úplně vyschla.V březnu bylo již docela slušné předjarní počasí,které potrvalo i v dubnu.Jen v noci přicházely dosti silné mrazíky.Na Bílou sobotu řádila veliká vichřice,která zvedala mračna prachu,takže vzduch se stal nedýchatelný.Vítr však nepřinesl déšť,po kterém již země žíznila.Chladné a větrné počasí trvalo celý duben.Květy rozkvetlých stromů,zejména třešní spálil mráz.Chladno potrvalo až do poloviny května.V noci z 9.na 10.května se začalo chumelit jako o vánocích.Sníh padal celou neděli 10.května a napadlo 20 cm.Sněhem utrpěly ovocné stromy a keře,jichž bylo hodně polámaných. Květy pomrzly a slibná ukázka na ovoce zmizela.Mnozí lidé dělali v zahradách ohně,aby zachránili co se dá,ale nemělo to valného výsledku. Ani nejstarší občané nepamatují,že by kdy v květnu napadlo tolik sněhu,jako tentokráte.Později v červnu a v červenci zase hodně pršelo a přicházely téměř denně veliké bouřky.Dne 4.července se sesypaly kroupy,které uškodily zelenině.V srpnu a září panovalo zase suché a teplé počasí a po celý podzim nezapršelo.Do konce roku také nenapadl sníh.Pokud jde o počasí,byl tento rok zcela vyjímečný.
Od založení JZD v naší obci nepřestávali povolaní činitelé ve snaze získati do družstva zejména výkonné zemědělce.Tak se v lednu obcházeli členové výboru KSČ i MNV místní rolníky a snažili se získat je pro vstup do JZD.Podařilo se jim získat jen rolníka Ladislava Potůčka.Z ostatních rolníků nevstoupil do družstva nikdo.Bylo to také z tohoto důvodu,že JZD se počátkem roku dostalo do svízelné a těžké situace.
V lednu vypukla v družstevním vepříně v Klemově u Štrofů obrna mezi vepři a v kravíně u Bajerů dostaly krávy slintavku.Na obrnu pozbylo JZD 52 prasat,na slintavku uhynulo 5 krav,7 telat a 2 ovce.Slintavka se šířila po obci a koncem února ji měli u Janíčků č.64 a u Sodomků,kde ji dostaly také kozy.V obci bylo provedeno očkování dobytka proti slintavce a učiněna opatření proti jejímu šíření,která spočívala v tom,že se nekonaly žádné schůze,nehrálo se kino,uzavřen byl i kostel a v hostinci se mohlo jen na postání vypít pivo.Jakékoliv shromažďování osob bylo zakázáno.Je pochopitelné,že za této situace neměl z rolníků nikdo vůbec chuti,aby vstoupil do JZD.Naopak JZD bylo viněno z toho,že společným ustájením dobytka a jeho nedostatečným ošetřováním způsobilo rozšíření těchto nakažlivých chorob mezi dobytkem v obci.
JZD převzalo od rolníka Janíčka ve dvoře č.64 veškerou půdu a mimo jiné byly od něho převzaty i 4 prasnice a 15 selat.Tyto prasnice a selata ošetřoval v době vyskytnuvší se slintavky Ant.Janíček,a to z toho důvodu, aby zamořenou stáj nenavštěvovalo více lidí.Těsně vedle chléva s prasnicemi a selaty stál pařák a od vypadeného uhlíku se chytly otepi roští,které doutnaly a kouř vnikal do chléva,kde se do rána zadusily všechny 4 prasnice i s 15 selaty.Janíčkovi to bylo přičítáno za vinu a spatřováno s tom škůdcovství vesnického boháče,který tímto způsobem sabotuje naše hospodářství a ničí hodnoty družstevníků.Byl proto zajištěn kriminální policií,odsouzen lidovým soudem a uvězněn.
Od 1.února byly sníženy dávky cukru na potravinové lístky.Na lístky pro zaměstnané se vydávalo místo dosavadních 150 dkg jen 120 dkg a na lístky pro děti do 12 let 140 dkg,do 18 let 130 dkg,důchodcům 1 kg a na základní lístky jen 50 dkg cukru měsíčně.Rovněž se projevil nedostatek cukru na volném trhu,čímž se dostali do svízelné situace zejména ti,kdož nedostávali potravinové lístky.Také máslo a vejce pro dospělé odpadly. Toaletní a holící mýdlo se prodávalo již jen volně bez lístků.Práci se vyhýbající osoby nedostaly vůbec žádné lístky.V naší obci tímto nebyl postižen nikdo.Všechno toto byla příprava na zrušení lístkového systému vůbec a na zavedení volného trhu s jednotnými cenami.To bylo uskutečněno dne 30.května a souvislosti s provedením měnové reformy v naší republice.
V letošním roce bylo zavedeno krupování prasat při domácích zabíječkách. Řezník musí každou kůži opatrně a bez poškození stáhnout a odevzdat ji současně při dodávce sádla.bylo s tím hodně těžkostí, protože řezníci nebyli na takovýto způsob zabíjaček zvyklí a zařízení.Jako kruponáři se v naší obci osvědčili Jan Hájek,František Charvát,Bohuslav Strachoň,Josef Potůček,Karel Horák a František Jeřábek.Lidem se kruponování nelíbilo,poněvadž jim chyběla vařená kůže do tlačenky.Uznali však,že vepřová kůže jest důležitou surovinou pro náš kožařský průmysl a smířili se s kruponováním jako s nutností.
Letos jsme zakusili svízele s vypínáním elektrického proudu.největší obtíž s tím byla zvláště ve večerních hodinách,kdy lidé nejvíce světlo potřebují.Tentokrát jsme si zvláště ujasnili,jak nepostradatelným jest pro nás elektrické žárovky.Uvědomili si to zejména všichni účastníci plesu,který pořádala 31.ledna KSČ.Toho dne totiž vypnuli proud již o půl páté odpoledne a rozsvítili až před půlnocí.Tak se tancovalo při svíčkách jako za starých dob.
Dne 30.května byla z rozhodnutí Ústředního výboru KSČ a vlády republiky provedena peněžní reforma a zrušení lístků na potravinářské a průmyslové zboží.Výměna peněz,které dosud obíhaly,byla provedena takto: Všem občanům bylo vyměněno po 300,- Kč ve starých penězích na osobu,v poměru ,- Kč starých peněz za 1,- Kč nových peněz.Hotovosti nad 300,- Kč byly vyměňovány v poměru 50,- Kč starých peněz za 1,- Kč nových peněz.Peněžní vklady u státních spořitelen byly přepočítány za výhodnějších podmínek,a to podle velikosti vkladu.Vklady do 5.000,- Kč se přepočítávaly v poměru 5:1.V naší obci bylo s vyměňováním peněz započato dne 1.června a výměnné středisko bylo na poštovním úřadě. Peníze vyměňovala komise složená takto:Leopold Hlávka,Vojtěch Vitouch,Rudolf Kočvara,Dominik Holcner,František Zouhar aV.Loula.Sama výměna peněz byla provedena hladce,ale občané,kteří měli větší částky v hotovosti doma,či uloženy ve spořitelně,byli peněžní reformou citelně postiženi a svoje rozhořčení dávali také hlasitě najevo.Postiženo bylo mnoho občanů,kteří své peníze nezískali spekulací ani je nenahromadili na úkor pracujících,nýbrž si je těžce a po částkách za léta nastřádali.Ti se nyní se ztrátou svých peněz nedovedli jen tak lehce smířit.Staré peníze pozbyly toho dne platnosti a při jejich výměně obdržel již každý občan peníze nové.Byly to bankovky po 100,50,25 a 10 korunách a státovky po 5,3 a 1 koruně,dále kovové mince hodnot po 25,10,5,3 a 1 haléři.Po dlouhé době počítání na tisíce jsme si nyní nemohli zvyknout počítat jen s malými čísly.To se projevilo zejména při nákupu potravinářského a průmyslového zboží,které se od 1.června po zrušení lístků prodávalo nyní volně za jediné státní maloobchodní ceny namísto dosavadních cen přidělovaných,cen komerčních a tak zvaných starých jediných cen.
1.červen 1953 bude tedy zapsán jako významný mezník v životě lidu naší země,jako významný mezník v životě lidu naší země,jako mezník na cestě našeho lidu k bohatému,šťastnému životu – k socialismu.Přinesl po dlouhých 14 letech zrušení lístkového systému na potravinářské a průmyslové zboží a zavedení jednotlivých cen.
Jednotné zemědělské družstvo začalo letos po prvé hospodařit v honech.Veškeré jarní práce provedli na polích traktoristé ze Státní traktorové stanice v Dolní Lhotě.Práce však neprováděli kvalitně a byli za to samostatně hospodařícími rolníky velmi kritizováni.Ukázalo se také,že JZD si vzalo na počátek příliš velké sousto a že pracovníci JZD sami vše na svých polích nezvládnou.Ukázalo se to v posledním týdnu června,kdy byl nucen MNV vyhlásit pracovní povinnost pro občany,aby se zdolala okopávka řepy a brambor,které v důsledku neustálých děšťů zarostly travou a zejména ohnicí.Jednalo se zvláště o pole JZD Za brankou,kde brambory pro ohnici nabylo vidět.Občané byli rozhodnutím MNV velmi rozhořčen,tvořili hloučky,vzrušeně debatovali a poslouchali místní rozhlas,aby se dozvěděli,kdo má na okopávku jít.zejména rolníci byli dotčeni,protože měli starost se svou vlastní řepou i bramborami.Je zajímavé ,jak najednou bylo mnoho různě nemocných žen,které přinášely na MNV doklady o své nemoci a tím i nemohoucnosti zúčastnit se okopávky brambor JZD.ještě svízelnější situace nastala ve žních,kdy bylo nutno sklidit velké množství obilí s polí JZD.Tu museli zasáhnout uvědomělí dělníci,kteří obětovali svou dovolenou a přišli jako brigádníci pomoci JZD.Obilí se sváželo i mlátilo na poli za bývalým Dělnickým domem i v noci a díky obětavosti všech,žně byly dobře skončeny.JZD po žních však předalo soukromým zemědělcům 42 ha orné půdy.
Dne 1.července byla objevena na poli JZD,osázeném bramborami jako uznanou sadbou mandelinka bramborová.Po důkladné prohlídce pole, kterou provedli žáci národní a střední školy za vedení učitelů,bylo nalezeno na 100 larev tohoto nebezpečného brouka.MNV provedl na tomto poli rozsáhlá chemická opatření,aby ohniska výskytu byla dokonale vyčištěna.Prohlídky brambor pokračovaly i dále i na jiných polích,ale byly již negativní.
V srpnu tohoto roku bylo započato s regulací potoka Nešůrky v Hybešově ulici.práce započaly slibně,ale pak byly zastaveny,protože regulace nebyla řádně plánována.Bude proto přední starostí MNV,aby započaté dílo bylo brzy dokončeno,poněvadž jest to v zájmu celé obce,která úpravou této ulice získá jen na vzhledu.
Krajský národní výbor zrušil dnem 9.září pracovní poměr bez dodržení výpovědní lhůty s dosavadním tajemníkem Leopoldem Hlávkou.Stalo se tak pro neshody,které vyplynuly mezi ním a ONV a které přiměly tajemníka,že požádal o rozvázání pracovního poměru.Tak byla obec bez tajemníka,kterého nyní z pověření MNV zastávala pracovnice MNV Josefa Mátlová.
Most přes řeku Svitavu u mlýna Hamry dosloužil.Hrozilo nebezpečí,že s jeho chatrnou dřevěnou konstrukcí spadne do řeky i s povozem některý rolník.Bylo přede žněmi a obilí s polí Za horou,Na hlaváčích a ostatních, by se muselo svážet oklikou až přes Klemov.Proto v mimořádné schůzi rady MNV dne 12.července bylo dohodnuto,že most musí býti co nejdříve opraven.tak začala práce s výstavbou nového mostu,a to se železnou konstrukcí,která byla získána od ČSD.Byl to perný oříšek pro všechny brigádníky,kteří most budovali.Velmi pomohli občané Josef Kocman a Josef Veselý,oba zaměstnanci ČSD,obeznalí s výstavbou mostů u dráhy.Za jejich pomoci,jakož i obětavé práce ostatních ochotných občanů,kteří zde odpracovali desítky brigádnických hodin,a to v noci,byl železobetonový most v Hamru vybudován.Hotové dílo má cenu na 80.000,- Kč.
Ve školní budově,vystavěné roku 1893,nebyly až do letošního roku prováděny žádné opravy a nic nového zde nebylo vybudováno.teprve pro letošní rok bylo do školního rozpočtu okresem zařazeno 100.000,- Kč na opravu střechy.Stará krytina byla již tak vadná,že na mnoha místech při deštích voda zatékala na půdu a prosakovala i do tříd.proto bylo přikročeno k výměně staré krytiny za novou.Práce byly zadány firmě Stavomontáže,národní podnik v Brně.Pokrývači polovinu staré krytiny sházeli a polovinu uložili na půdě školy.Střechu pokryli novými hladkými taškami,kterých spotřebovali 18.000 kusů.Část staré krytiny si za mírný poplatek rozebrali zájemci,část zůstala pro potřeby střechy.Při výměně krytiny pomáhali školáci s ředitelem školy Janem Holíkem.Současně s výměnou krytiny byla provedena oprava komínů na školní budově. Hlavy komínů byly rozebrány a nově postaveny.Práce provedl zedník Karel Kouřil č.10 za pomoci občanů Rudolfa Kunce,Josefa Svobody a Antonína Veselého.
V bloku obecních budov na náměstí a v Dolní ulici,byla také budova bývalé Záložny.Hospodářské budovy,kůlny,stodola,sýpka i chlévy v této usedlosti rok od roku chátraly,poněvadž nebyly Záloženským spolkem náležitě využity.Ten přeměnil v budově jen bývalý obchod na kancelář a čekárnu a těchto dvou místností užíval.Obec,která přeměnila sousední obecní hostinec na Kulturní dům,začala se nyní o budovu bývalé Záložny,patřící nyní Státní spořitelně,zajímat a hleděla ji získat pro své účely,k rozšíření Kulturního domu a zřízení jeviště pro místní ochotníky. Jednání se Státní spořitelnou a později s ministerstvem financí,které bylo v této věci navázáno,bylo úspěšné a obec celou budovu i se zahradou od ministerstva financí zcela zdarma získala.Náhradou pak přidělila jednatelství Státní spořitelny dvě místnosti v budově MNV.Místní národní výbor se přestěhoval do nově vybudovaného domu č.34 v sousedství,ve kterém byla současně zřízena obřadní síň.Získáním tak rozlehlé budovy a zahrady,naskýtají se MNV veliké možnosti pro vybudování kulturního střediska ve středu obce,čehož MNV v budoucnosti jistě náležitě využije.
Dnem 8.září 1953 byl protokolárně převeden obecní lesní majetek ze strany správy místního národního výboru v Doubravici nad Svitavou do správy Státních lesů,k rukám státního lesního hospodářství v Boskovicích.
Obvodový hajný Antonín Král z Klemova,dosud zaměstnanec MNV,přešel do služeb SLH v Boskovicích.
Pro lepší organizaci spotřebního družstevnictví,které má monopolní právo na venkově provádět maloobchod,bylo roku 1953 utvořeno na okrese devět samostatných hospodářských celků.V Doubravici nad Svitavou jako největší obci družstevního obvodu,bylo ustaveno na valné hromadě spotřebitelů z pěti vesnic družstvo Jednota – výrobní a spotřební družstvo,které zahájilo činnost dne 1.září 1953.Do výboru byli zvoleni:Hegr Jan Doubravice,Skalník Bohuslav Ráječko,Vladíková Marie Doubravice,Hlaváček František Kuničky,Opatřil Heřman Karolín,Manová Anna Jestřebí.Družstvo obhospodařuje pět obcí:Doubravici,Kuničky, Karolín,Holešín a Jestřebí.Má 7 prodejen smíšeného zboží,5 pohostinství, 1 prodejnu masa a uzenin a 1 prodejnu obuvi.Družstvo má 32 zaměstnanců.Své kanceláře má v domě č.73 v Dolní ulici.Úkolem je nejen prodávat,ale též provádět státní výkup a nákup zemědělských výrobků ,jakož i provádět kulturní činnost.
Přednášky a kulturní činnost
V roce 1953 bylo v našem kině sehráno 125 představení,6 školních. Normální filmová představení navštívilo 10.576 osob.
Bylo uspořádáno 12.zábav.Nejčilejšími pořadatelkami zábav byly naše ženy,které si tímto způsobem chtěly získat peníze na vybudování společné prádelny v místnostech bývalé barvírny Lad.Tenory Na horce.Ke zřízení prádelny však nedošlo,ač všechny potřebné věci byly již zakoupeny a elektrická instalace provedena.Provoz by byl nehospodárný, ježto ve většině rodin již měli své vlastní elektrické pračky.Zařízení bylo tedy opět rozprodáno a peněz použito k jiným účelům.
Tělovýchovná činnost v obci byla jen malá.Ponejvíce se hrála kopaná. Kulturní činnost Sokol nevyvíjel a ČSM jen živořil.Dobře si vedla místní skupina ČSČK.
Začátkem ledna jen mírně mrzlo a napadl první sníh.Ten se však dlouho neudržel,protože kolem 20.ledna přišla obleva a sníh se rozpustil. Pravá zima se však ohlásila o něco později silnými mrazy,které způsobily dosti škod.Zamrzly vodovody v domech a odpadové kanály.Mrazy potrvaly i v únoru.V měsíci březnu něco málo zapršelo,ale jinak panovalo příjemné předjarní počasí.V dubnu se značně ochladilo a chodily ranní mrazíky.Koncem dubna a počátkem května hodně pršelo a tak stromy, které jiná léta byly již v květu,byly dosud téměř holé.Později se objevilo mnoho mšic.Léto bylo poměrně chladné,protože stále pršelo.Obilí polehlo a žně se opozdily.Práce v poli byla značně ztížena,protože nemohly zasáhnout stroje.Deštivé počasí nepřestávalo a tak lidé úrodu s polí doslova kradli,využívajíce každé slunné chvilky.Podzim však byl normální a velmi pěkný,takže všechny letní opožděné práce se dobře skončily. Sněžit začalo v prosinci.Před Štědrým dnem se však blýskalo a silně hřmělo,tak jako v parném létě.Vánoce byly bílé a započala mírná zima.V celku možno říci,že letošní rok byl bohatý na vodní srážky a na chladno.
Hned počátkem roku probíhaly důležité schůze pléna MNV a občanů,na kterých se projednával návrh zákona o národních výborech a hodnotila se práce dosavadního i dřívějšího výboru za uplynulá léta.Od roku 1948 bylo v obci zlepšeno a mnoho vybudováno.Mateřská škola,adaptací domů č.p.59 a 60. po Karlu Valáškovi v Dolní ulici a v tomto domě zřízena také poradna pro matky a kojence,školní kuchyně a místnost pro lidovou knihovnu,vysázen ovocný sad Na hanačce,rozšířen železniční most na zastávce,opraven most přes náhon u Klemova,provedena rekonstrukce místního rozhlasu,upraven KD z bývalého obecního hostince,vystavěna nová budova pro MNV a v ní zřízena a vybavena obřadní síň pro civilní sňatky,vybudován železobetonový most přes Svitavu Hamru,vyměněna krytina na národní škole,provedena hospodářsko – technická úprava půdy a založeno JZD III.typu,vystavěna drůbežárna,vepřín,zadaptován kravín,zřízena úřadovna pro jednatelství Státní spořitelny a úřadovna pro zmocněnce veřejné bezpečnosti a započato s regulací potoka Nešůrky.
Je nutno zdůraznit,že všechny práce spojené s výstavbou obce,provedli občané brigádnicky,zdarma v tak zvaných akcích M,při kterých z peněz od ONV byl zakupován jen materiál a jen z části propláceny mzdy některým řemeslníkům.
Pokud jde o výstavbu,byla naše obec v dřívějších letech velmi pozadu za ostatními i mnohem menšími obcemi a nyní jen těžce a pomalu dohání zameškané.Občané chápali nutnost brigádní výpomoci,vždyť budovali svou obec,ale ono těch brigád zdarma bylo přece jen mnoho a tak se nesmíme divit,že jednotlivci již nebyli spokojeni s tím,že musí stále pracovat zadarmo,byť je to ve prospěch celé obce.Rádi by si byli pár korun přivydělali a jejich chuť do práce by byla zase daleko větší.Obci se však přes veškeré úsilí nepodařilo nic z uvedených akcí získati do investiční výstavby a tak bylo nutno užívati zmíněné akce M,kterou bylo nutno podložit brigádami.Jinak by byla naše obec vůbec nic nevybudovala. Patří proto dík všem,kdož při výstavbě obce vypomáhali.
Tyto otázky byly při veřejných schůzích MNV vždy živě rozebírány a kritizovány občany,kteří se přihlásili do diskuze.velmi se také občané na těchto schůzích domáhali toho,aby okresní silnice vedoucí přes obec,byla buď vydlážděna nebo vyasfaltována,jak již ministr vnitra Rudolf Barák ještě ve funkci předsedy ONV občanům mnohokráte slíbil.Také s touto věcí nebylo možno pohnout,ač pracovníci MNV,zejména Arnošt Souš všemožně o to usilovali.Zůstalo stále jen při slibech a bydlení občanů v domech podél této silnice stávalo se pravým utrpením,neboť všechen prach,který auta při projíždění touto ulicí zvedla,se octl v bytech těchto občanů,kteří nemohli okna svých bytů vůbec otevříti.Věc tato však není ukončena a snad v nejbližší budoucnosti se přece jen bezprašné silnice dočkáme.
V naší obci se již 13.ledna 1946 sloučily všechny tělovýchovné spolky v Sokole,ale toto sloučení vydrželo právě jeden rok a tělovýchova v naší obci se opět roztříštila.Po celostátním zásahu bylo po roku 1948 provedeno nové sloučení tělovýchovy v naší republice,při čemž venkovská mládež se měla organizovat v dobrovolné sportovní organizaci Sokol.tak tomu bylo i u nás.Ovšem po různých třenicích ,které nastaly mezi odpovědnými funkcionáři obecními i stranickými na straně jedné a mezi činovníky Sokola na straně druhé,došlo k tomu,že někteří činovníci Sokola byli z výboru vyloučeni nebo odešli sami.Tak nová dobrovolná sportovní organizace Sokol dostala nové,mladé a nezkušené funkcionáře a k tomu navíc do vínku majetek všech dosavadních tělocvičných organizací.Majetku bylo hodně,protože všechny tělocvičné spolky za léta své činnosti přece jen něco nahospodařily.Nelze vše ani vyjmenovat na stránkách této kroniky,snad jen to nejdůležitější.Sokolské hřiště s příslušenstvím,verandou,stolovým zařízením,tělocvičným nářadím, tanečním parketem,dřevěným hangárem rozměrů asi 17 x 35 m.
Zařízení jeviště včetně pianina,sportovní hřiště zařízené pro kopanou, Dělnický dům s tělocvičným nářadím,stoly a dalším příslušenstvím včetně loutkového divadla.To vše bylo dáno k dispozici nově vytvořené organizaci.Ukázalo se však,že nezkušení činovníci nestačili na to,aby vedli a řídili tělovýchovnou činnost v naší obci,protože k tomu ani neměli předpoklady.A tak organizace sice byla,ale cvičilo se jen málo nebo vůbec ne.Nejlépe si vedly ještě ženské složky,které našly zdatnou vedoucí v Marii Kuncové č.6,která měla u děvčat autoritu a ke cvičení i vedení předpoklady,protože studovala na vysoké škole tělocvik.Muži necvičili vůbec,dorostenci a žáci jen nepravidelně.Neměli vhodného vedoucího.Nejprve se jich ujal Josef Zezula ml.č.41,ale ten později odešel na vojnu a tak žáky vedl nahodile každý,kdo se k tomu přitrefil. Pravidelné cvičení upadalo a na hřištích se ponejvíce hrála jen odbíjená a kopaná.Uvolnila se také dobrovolná kázeň,která je nezbytným předpokladem zdárné práce v tělovýchovné organizaci.Ještě horší se cvičením to bylo se sokolským majetkem.Toho používali všichni a nikdo ničeho nešetřil.Mnoho stolů,židlí a lávek bylo zničeno a rozkradeno. Tělocvičné nářadí zrezivělo a bylo k nepotřebě.Dřevěný hangár byl se značnou ztrátou prodán.Situace se o m,noho nezlepšila,ani když se začalo cvičit v kulturním domě,který byl MNV dán pro cvičení k dispozici. Nepomohlo ani,když byl předsedou zvolen Josef Zezula,který se dne 1/11 1953 vrátil z vojny.Ten nebyl již spokojen s dosavadní činností Sokola a vytýkal MNV,že s vedením Sokola nespolupracuje a proto,že není možnost činnost zlepšit.
Místní národní výbor se několikráte zabýval neutěšenou situací v Sokole a přivzal si ku pomoci zástupkyni Okresního výboru pro tělovýchovu a sport s.Škarkovou z Blanska.Byla ustavena komise,složená ze členů MNV Sokola,která měla odstraňovati všechny překážky,brzdící zdárný rozvoj tělovýchovné práce v Sokole a zajistiti,aby společný sokolský majetek nebyl ničen a rozkrádán.Výsledky této práce nebyla valné,protože to byly akce jednorázové a ty nestačily odstranit,co se za léta pokazilo.Nutno taky podotknouti,že Sokol přestal býti platným kulturním činitelem v obci a mimo několika tanečních zábav,letních karnevalů a asi dvou veřejných tělocvičných vystoupení nic jiného nepořádal.Divadelní činnost přešla ze Sokola na Osvětovou besedu.Ta převzala také do své správy veškerý divadelní inventář sokolský a orelský.Poněvadž se hrálo divadlo jen pro divadlo,bylo zařízení jevištní stále doplňováno a zlepšováno.Škoda jen,že není vhodné místnosti,kde by bylo možno vše dobře a řádně uskladnit. Potrvá ještě hodně dlouho,než se situace v tělovýchově v naší obci obrátí k lepšímu a bude to vyžadovati hlavně houževnatých,vytrvalých a nesmlouvavých vedoucích,jakož i plného pochopení ze strany MNV.
V lednu tohoto roku se přestěhoval MNV do nově vybudované budovy,vedle hasičské zbrojnice.V této budově byla také zřízena nově obřadní síň,kde jsou uzavírány civilní sňatky.Dosud se sezdávalo v budově mateřské školy.Do dřívějších místností MNV se přestěhovalo jednatelství Státní spořitelny a zmocněnec veřejné bezpečnosti,jak jsme se již o tomto zmínili.Na místě,kde jest dnes nový NV,stávala chalupa,při které byly nevzhledné kůlny na malém dvorku a hnojiště,ze kterého vytékala močůvka na ulici.Tato chalupa byla zbořena,kůlny a hnojiště odstraněno a vystavěn za pomoci brigád nový dům s podkrovními světnicemi.
V letošním roce konaly se v celé republice dne 16.května volby do místních,okresních a krajských národních výborů a 28.listopadu do národního shromáždění.Pro volby do místního národního výboru byla naše obec rozdělena na 13 volebních obvodů a pro každý obvod byl navržen kandidát.V jednotlivých obvodech byli navrženi tito kandidáti:
Josef Šafránek,Jan Holík,Emil Ptačník,Jaroslav Štoudek,Oldřich Zezula, Arnošt Souš,Josef Hasoň,Karel Novotný,Stanislav Staněk,Oldřich Jalový, Aloisie Mičková,Emilie Hegrová,Josef Vladík.
Jako kandidát pro Okresní národní výbor byl z naší obce navržen rolník František Štěrbáček č.55 a pro Krajský národní výbor J.Plhoň z Rájce nad Svitavou.V předvolební kampani,která probíhala již od konce března,byla naplánována řada akcí,a to schůzí,přednášek,estráda atd.Ve světničce kulturního domu bylo vybaveno agitační středisko,kde se konaly schůze a pohovory o volbách.Jednotlivý kandidáti měli s voliči svého obvodu schůze, při kterých voliče obeznamovali s úkoly,které pro jejich práci vyplynou,budou-li do MNV,ONV,či KNV zvoleni.Bylo to cosi nového a voliči se těchto schůzí jen málo zúčastňovali.Pouze Klemov měl početnější návštěvu při schůzi voličů se svým kandidátem Josefem Vladíkem. Volby samy měly slavnostní ráz.Volební místnost byla upravena v kulturním domě a každý volič mohl svobodně a tajně volební akt provésti.Před vstupem za plentu obdržel hlasovací lístky se jménem svého,okresního i krajského kandidáta,neboť tyto volby se prováděly současně.Na hlasovacím lístku mohl prováděti změny a při nesouhlasu mohl hlasovací lístek i škrtnout.K tomu měl za plentou k disposici i tužku.Volby zahajovala ráno dechová hudba Osvětové besedy,která voličům vyhrávala veselé pochody,polky i valčíky.Ve 13 volebních obvodech bylo celkem 945 voličů.Odevzdaných bylo 880 hlasovacích lístků,z toho 745 platných a 135 neplatných.
Nově zvolený národní výbor se sešel dne 30.května ke své první ustavující schůzi,při které byl zvolen předseda MNV s.Arnošt Souš č.21. Novým tajemníkem byl zvolen Oldřich Zezula č.208.Za členy obecní rady MNV byli zvoleni Josef Šafránek č.272,Emil Ptáčník č.131 a Josef Hasoň.
Volby se konaly v neděli 28.listopadu a naše obec měla pro tyto volby jako kandidáta našeho krajana,ministra vnitra Rudolfa Baráka z Blanska. Ministr navštívil v týdnu před volbami naši obec a byl přítomen veřejné schůze,která se konala v kulturním domě.V sále byla hlava na hlavě a než se dostavil s.barák,vyplňovali pionýři národní školy za vedení učitele Holíka volnou chvíli zpěvem a recitacemi.Netrvalo dlouho a už tu byl ministr Barák.Přišel usměvavý mezi své voliče a po přivítání pionýry se ihned ujal slova.Mluvil prostě a srozumitelně o mezinárodní situaci,o míru,který je nám všem tak drahý a který tak nutně potřebujeme. Rozhovořil se také podrobně o našich domácích starostech.Zná je všechny.Mluvil o kině vedle kravína,o bezprašné silnici,o náměstí a o všem,co se opravdu hýbe naší obcí.V diskusi všem odpověděl.bylo tak k jedenácté,když jsme se s ministrem Barákem rozcházeli.
V den voleb dali téměř všichni voliči při volbách svůj hlas kandidátu Rudolfu Barákovi,891 bylo pro a jen 8 proti.
Při provedení hospodářsko – technické úpravě půdy v naší obci,kdy byla rozdrobená políčka zcelena do velikých lánů v 9 honech,které převzalo místní JZD,byli mnozí zemědělci,kteří nevstoupili do JZD poškozeni tím,že obdrželi nové pozemky horší bonity.S tím nebyli spokojeni,ale teprve letos se osmělilo 14 těchto zemědělců stěžovat si na tuto okolnost na ONV v Blansku.Byli to následující zemědělci:Stloukal Arnošt č.83,Kunc Bedřich č.81,Kala Antonín č.77,Šafránek Rudolf č.72,Svěrák Josef č.62, Souček Jan č.142,Mrázek Karel č.144,Potůček Josef č.9,Beránek Vincenc č.19,Opálka Osvald č.54,Pisařík František č.5,Vladík Robert č.174,Jeřábek Rudolf a Bajerová Hermína.Nedorozumění v této věci se táhlo velmi dlouho a stále nabylo dosaženo dohody.Zemědělci poslali svou stížnost až na kancelář presidenta republiky a opětně s nimi bylo jednáno.Bylo však zjištěno,že u většiny z nich byly rozdíly v bonitě půdy zcela nepatrné a opravdově byli poškozeni jen někteří a těm bylo v mezích možností a pokud to šlo vyhověno,takže dostali pozemky lepší.
Spotřební družstvo Jednota zřídilo ve své prodejně v Dolní ulici i prodej textilu všeho druhu.Stalo se tak rozšířením prodejny o dosavadní byt vedoucího Dominika Holcnera,kterému byl přidělen náhradní byt v témže domě.Zřízení prodejny textilu občané vděčně přivítali,protože nemusí za svými nákupy jezdit do města,protože prodejna je zbožím dobře zásobena a bývá otevřena i v neděli dopoledne,kdy mohou nakupovat i přespolní občané,kteří k nám chodí do kostela.
Tento nedostatek se projevil v letních měsících.lidé vysedávali před prodejnou masa a uzenin u Nečasových v sobotu vždy již od půl čtvrté ráno a tvořili frontu.Tak se zajišťovali.aby na ně přišla brzy řada a aby se na ně vůbec dostalo.Prodávalo se 12 – 15 dkg masa na osobu a mnohdy i to bylo vázáno na odběr masa skopového.Během týdne se u nás maso ani uzeniny neprodávaly.Také o sádlo byla veliká nouze.V masové frontě se vedly vždy vzrušené debaty a nadávalo se na poměry.Se zlou by se potázal,kdyby byl někdo někoho předešel.Byl by dostal co proto.Také řezník Karel Nečas,který prováděl výsek masa,měl zlou situaci,poněvadž hospodyňky mu vytýkali,že seká pod pultem a jak se mu to hodí.Situace v zásobování masem se však brzy zlepšila,ale fronta na maso trvala dál,ač nebyla tak vzrušená.
V červenci bylo započato s odklizovacími pracemi v budově bývalé záložny.Mělo zde býti z jedné místnosti a průjezdu vybudováno nové prostorné jeviště,aby dosavadní sál kulturního domu mohl býti lépe využit pro tělovýchovu i jiné podniky.Během doby se však vyskytl nový problém,a to výstavba nového kina,poněvadž místnost ve které kino dosud je,už pro účely kina naprosto nevyhovuje,poněvadž v těsném sousedství tohoto kina jest kravín JZD a tak filmová představení jsou doplňována bučením krav z kravína JZD.Místnost pro kino byla adaptována bývalou jednotou Orla na kino z panského chléva a tak kinosál,ač upraven,tímto chlévem neustále zaváněl.Poněvadž JZD nutně potřebuje rozšířit živočišnou výrobu,zažádalo o místnost,ve které dosud kino je a tak vyvstala potřeba zbudování nového kina v obci.
Této myšlenky se ujal MNV a začalo se mluvit o novém kině,které má být postaveno na místě,kde dnes ještě stojí hospodářské objekty v bývalé spořitelně.Tím padla prozatímně výstavba nového jeviště v místě,kde byla plánována,protože toto bude vybudováno současně s novým kinem,podle projektu,na kterém již pracuje Josef Šafránek č.272.
Místní skupina Československého červeného kříže vybudovala v naší obci ošetřovnu pro obvodního lékaře v domě T.Řehořka č.39.Dr.Musil Vilém z Rájce nad Svitavou začal zde dne 14.září poprvé ordinovat a hned na ponejprv přišlo 45 pacientů.Je to velká výhoda zejména pro starší občany,kteří nemusí docházet do zdravotního střediska v Rájci. Lékař zde bude ordinovat pravidelně jednou týdně,a to vždy v úterý.
Dřevěný most přes řeku Svitavu za splavem Na lukách byl již ve velmi chatrném stavu,takže se přes něj již nedalo jezditi.Kdo chtěl na pole v trati Na lukách,ten musel objížděti přes Klemov.V měsíci říjnu bylo přikročeno k výstavbě nového mostu.Výstavbu provedla firma Stavby mostů a silnic n.p. z Brna.Most je opět dřevěný a stavba si vyžádala nákladu 53.000,-Kč.
Dnem 15.listopadu byla uzavřena školní kuchyně v mateřské škole pro malý počet strávníků.V poslední době se zde stravovalo jen 15 dětí.Současně byl zrušen celodenní provoz v této škole a vyučuje se jen polodenně.Rodiče neprojevují velkého zájmu o mateřskou školu a jen málo jich tam své děti posílá.Je to škoda,protože mateřská škola je dobře vybavena a jest důležitou průpravou pro děti před jejich vstupem do školy národní.
|
Počátkem ledna střídavě mrzlo i tálo.Dne 17.ledna došlo ke zjevu v této době zcela neobvyklému.Byla bouřka,po které se přihnala obrovská větrná fujavice,která se obrovskou rychlostí,až 140 km/hod, přehnala územím republiky.Po přejití vichřice,která na mnohých místech natropila mnoho škod,zejména na elektrickém vedení a na lesních porostech,se citelně ochladilo a v únoru teprve začalo mrznout.Začátkem března pak bylo zima a sněhu,jako někdy o vánocích.Chladné počasí trvalo po všechny jarní měsíce.Chladna zapříčinila celkově opoždění ve vývoji a vzrůstu rostlinstva.Také žně se opozdily.Družstevníci,v důsledku trvale špatného počasí,byli se vším velmi opožděni a byli by žňové práce sami nezvládli.Proto museli pomoci brigádníci.jest přirozené,že se opozdily také všechny podzimní práce,vyorávání brambor a sklizeň řepy. Zima byla poměrně mírná a do konce roku vůbec nenapadlo sněhu.Byl to rok povšechně vlhký,s mnoha deštivými a chladnými dny.
Z podnětu Světové rady míru probíhala v celém světě podpisová akce s názvem Boj za mír.V naší republice se uskutečnila dne 28.února.Po obci se toho dne rozešli příslušníci ČSM a členky Výboru žen.Navštívili všechny domácnosti,kde předložili občanům k podpisu lístečky s výzvou Světové rady míru,hovořící o boji za mír.V naší obci tyto lístečky podepsali všichni dospělí občané a tím se jednoznačně postavili do řad bojovníků za udržení světového míru a proti válce.
Jelikož dosavadní předseda Osvětové besedy František Smrčka se své funkce vzdal,byl za nového předsedu navržen Robert Janků a také výbor byl doplněn o nové členy. Osvětová beseda v obci nevyvíjela náležitou činnost,ani nekoordinovala činnost ostatních spolků a korporací v obci.Tím se osvětová činnost vyvíjela živelně,nahodile a podle potřeb a životnosti spolků a korporací. Osvětová beseda nebyla tak středem a řídícím orgánem této činnosti a nedostávalo se jí také náležité podpory od MNV.
Na neděli 3.dubna byla vyhlášena národní směna,která byla zahájením jarních prací,souvisejících s úpravou obce k 10.výročí osvobození naší vlasti slavnou Rudou armádou.Této směny se v naší obci zúčastnilo 113 občanů,kteří odpracovali 558 hodin.Bylo upravováno prostranství před budovou MNV,chodníky a cesta k železniční zastávce,upravovalo se oplocení obou hřišť,místnost pro sběr odpadků a prováděly se i jiné práce na úpravě a úklidu obce.
Počátkem roku 1955 vzdal se ze zdravotních důvodů funkce obecního pokladníka učitel Václav Loula.Na podkladě výnosu ministerstva financí ze dne 20.prosince ,mají práci účetní u MNV prováděti tajemníci MNV.Tak se stal novým obecním pokladníkem Oldřich Zezula,který však již za tuto práci nedostává již zvláštní odměnu jako dřívější pokladníci.
Na letošní rok připadlo 10.výročí osvobození naší vlasti slavnou Rudou armádou.Na toto slavné výročí připravili jsme se i v naší obci,abychom je radostně a s pocity opravdové vděčnosti sovětským lidem oslavili. Slavnosti zahájily školní děti divadelní hrou Maruška a dvanáct měsíců.Hra měla u obecenstva veliký úspěch a ochotně při ní hráli hudebníci Osvětové besedy.Téhož dne se konal od kina lampionový průvod na kopec Šibenici,kde byla zapálena vatra,u které promluvil Josef Valtr a školní děti pronesli recitaci.Večer se v kině konalo filmové představení pro dospělé,při kterém byl promítán mexický film Vesničanka.Dne 9.května byla v místním rozhlase relace o událostech v naší obci před 10 lety.Večer se v kulturním domě konala vlastní oslava s proslovem učitelky L.Pernicové a estrádním pořadem ČSM,který byl zakončen lidovou veselicí.Mimo to byl promítán film V ukrajinských stepích.
V červenci se konaly v Praze veliké tělovýchovné slavnosti,při kterých vystoupily tisíce cvičenců,od nejmladších,až po nejstarší,aby hostům z celé republiky a celého světa předvedly tělovýchovnou vyspělost našich národů.těchto velikých slavností se zúčastnili i příslušníci naší sokolské jednoty,11 dorostenek,10 žen a 7 mužů.Všichni také cvičili.Mimo ně byli v Praze i jednotlivci,kteří slavnostem přihlíželi jako diváci.Před vystoupením v Praze konaly se tělovýchovné slavnosti v obcích,okresech i krajích.
Naše JZD od svého vniku zápasí s různými těžkostmi a obtížemi,které však družstevníci krok za krokem odstraňují.Letos přikročili k výstavbě nové stodoly na místě staré,vyhořelé,patřící kdysi rolníku Antonínu Janíčkovi č.64.Dne 31.července a 7.srpna jim při výstavbě pomáhali četní brigádníci,zejména z řad příslušníků KSČ.Betonoval se mlat,pokrývala střecha a prováděly se i jiné práce.Výstavba byla v tomto roce ukončena.
Místní rolníci se stále nemohou pro vstup do JZD rozhodnouti,ač jsou stále o výhodách společného hospodaření členy družstva,MNV a KSČ přesvědčováni.Nevěří družstvu a vstup do něho pod různými záminkami odmítají a oddalují.A tak snahy o rozšíření členské a půdní základny JZD ztroskotávají.Bude ještě zapotřebí velké práce a neustálého přesvědčování,než budou soukromě hospodařící rolníci do družstva získáni.
Dne 15.května konala se na fotbalovém hřišti soutěž požárních družstev,ke které se sjeli požárníci z mnoha obcí našeho okresu.Soutěž byla ideová i praktická.Naši požárníci za vedení velitele Antonína Fialy se v této soutěži umístili na 3.místě.
Během prázdnin byla u všech učeben,u kabinetu a u záchodů vyměněny staré dveře za nové,moderní a hladké.Výměnu brigádnicky provedli zedníci Josef Bartoš,Vincenc Beránek a František Horálek. Usazení dveří a přimontování klik provedl stolař Oldřich Pernica.Po nové střeše jest to druhá větší úprava v naší národní škole.
V srpnu místní požárníci vyčistili rybníček na náměstí a opravili odtok vody tak,aby voda z rybníčku neodtékala,protože jest jí třeba pro případ požáru.Chybou bylo,že bláto,které bylo z rybníčka vyvezeno,nechali požárníci na hrázi rybníčka a také na hromadách uprostřed náměstí,což k pěknému vzhledu náměstí nepřispívá.V budoucnu bude stejně třeba postarati se o jiný vodní zdroj a nevhodný rybníček z náměstí odstranit,spolu s husami a kachnami,které se po rybníčku i po celém náměstí volně prohánějí.
V tomto roce již bylo MNV definitivně stanoveno,že nové kulturní středisko bude vybudováno na místě dosavadního kulturního domu a bývalé Záložny.A tak koncem května se započalo s bouráním starých objektů,kterých zde nabylo málo.zejména o sobotách a nedělích zde bývalo živo,protože přicházelo hodně brigádníků,které neděli co neděli zval rozhlasem k pomoci předseda MNV Arnošt Souš.Zpočátku nešlo všechno hladce a tak rychle,jak jsme si představovali.Občané novému dílu nedůvěřovali a mávali nad ním odmítavě rukou.Zatím však řada soudruhů,pro věc opravdu zapálených,neúnavně pracovala na bouračkách a odklízení nepotřebného rumiska,které obětavě odvážel traktorista JZD František Pešl.Bouráním,přípravou nového stavebního materiálu a jednáním s úřady jsme prozatímně ukončili v tomto roce práce na výstavbě našeho nového kulturního střediska.