Pamětní kniha - část XI.

Předcházející část  Následující část

Rok 1944

V lednu bylo úplně jarní,dubnové počasí,se slabými přeháňkami, mlhami a blátem.Rolníci orali jako na podzim,poněvadž vůbec nezamrzlo. Zajímavé bylo,že se objevily i kočičky.také v únoru toto počasí potrvalo, až teprve koncem února přišla zima a napadlo dosti sněhu,který se však dlouho neudržel.Tání,mrazy a plískanice se střídaly až do května.

Ovocné stromy nádherně odkvetly,což se také projevilo v nebývalé úrodě ovoce,zejména třešní,kterých byla spousta.také hrušek,jablek i modrého ovoce bylo hojnost.Počasí a dobrá květena.prospěly také včelařům,takže snůška medu po předchozích hubených létech byla vyjímečně pěkná.

Žně započaly 18.července a zahájil je rolník Jaroslav Mrázek č.96 kosením žita.obilí se dobře sklidilo a vymlátilo.Proti roku loňskému byly však výnosy až o 20% slabší.Po žních téměř nezapršelo,což uškodilo bramborám,ale zejména řepě.Sucho trvalo až do 1.října,kdy teprve namoklo,takže podzimní práce a setí se dobře vykonaly.První sníh přišel na sv.Martina,ale neudržel se.Dešťové a sněhové přeháňky chodily celý listopad a prosinec.Koncem roku zamrzlo na sucho na – 15 o C.

Zájezd na výstavu

Dne 1.února se konala v Boskovicích výstava s názvem “Lepší chov prasat”.Této výstavy se museli povinně zúčastnit také občané naší obce, kteří ji v počtu asi 300 osob navštívili.vezli je tam místní rolníci na vozech.

Sbírka na sociální pomoc

Tato sbírka na II.dílo sociální pomoci pro Čechy a Moravu se u nás konala ve dnech 19. – 26.května a celkem se při ní vybralo 6.400,- K.

Sbírka starého papíru

Byla provedena mimo pravidelný sběr.Prováděl ji pan A.Novotný a p.Fr.Matuška se školními dětmi.Celkem sesbírali 120 kg starého papíru.Obchodníci a živnostníci měli svou vlastní sbírku o jejímž výsledku museli podávati hlášení svému ústředí.Za války konala se celá řada nejrozmanitějších sbírek,při nichž se sbíralo všechno možné.

Deset let SK Doubravice

Dne 28.června oslavoval Sportovní klub v Doubravici 10tileté výročí svého založení.Při této příležitosti upravil a rozšířil své hřiště,na kterém také vybudoval značným nákladem kabiny pro hráče.V tento den utkal se se sportovním klubem z Jedovnic o postup do vyšší třídy.Zájem o tento zápas byl obrovský a podle sdělení činovníků zúčastnilo se ho na 3000 osob.Do vyšší třídy se však naši sportovci přece nedostali.

Biřmování

dne 15.července měla zdejší farnost velký svátek.Konalo se u nás biřmování,které provedl Dr.Stanislav Zela,světící biskup z Olomouce. Přivítání důstojného pána biskupa konalo se v pátek večer na Soukopově náměstí,u kostela,kde stála slavobrána.Po hudebním pochodu přivítal p.biskupa jménem farnosti místní farář Martin Papež a po něm pak za biřmovance žačka Květa Štěrbáčková a žák Ludvík Kouřil,kteří mu podali kytice.Za obec promluvil starosta p.Antonín Kala.Všem pak poděkoval za přivítání p.biskup,který shromážděným farníkům udělil současně biskupské požehnání.Po prohlídce kostela odebral se p.biskup se svým průvodem na faru.Druhého dne se pak konalo sv.biřmování,kterého se zúčastnilo na 700 biřmovanců.

Němečtí vojáci

Přijeli a ubytovali se ve škole dne 18.července.Bylo jich celkem 40.Zůstali zde však jen 3 dny a opět odjeli.Nikdo nevěděl,proč k nám přijeli.

Úprava podjezdu

Podjezd pod tratí u mlýna Hamry byl letos v červenci upraven tak,že se tudy dá nyní projeti s prázdným povozem a hospodáři nemusí již dlouho čekati na otevření závor,jedou-li na pole Za horou nebo Na hlaváč. Podjezd byl opraven přičiněním p.jar.Mrázka,který vše dojednal s traťovým inženýrem.

Ubikace v hotelu

Německý průmysl a výroba zbraní byla nálety anglo-amerických letců stále více a více rozrušována a tak Němci stěhovali továrny stále více do vnitrozemí,do Protektorátu.Pro tyto továrny se hledaly a stěhovaly nové objekty a hledalo se také místo pro ubytování dělníků.jednoho dne započaly také Němci s vrtáním a kopáním v kopci Svéslavi u Jestřebí. Měla tam býti vybudována nějaká továrna a k ní vlečka z nádraží v Rájci. Pro dělníky zde zaměstnané,hledalo se ubytování..tak koncem září přivezli do hotelu,do kina a do obecního hostince na 50 dvojitých postelí a příslušných skříní.V hotelu později bydlelo na 30 děvčat totálně nasazených do práce ve Skalici.Také v obecním hostinci bydlelo a spávalo několik dělníků na postelích umístěných na jevišti.Práce na vrchu Svéslavi byly pak přerušeny.Dodnes jsou tam viditelná místa,kde bylo kopáno a vrtáno.

Přistěhovalci

Během tohoto roku se přistěhovalo do naší obce mnoho rodin z obcí, které byly v důsledku války vystěhovány.Byly to obce na Drahansku - Hartmanice,Lipovec,Molemburk aj.K nám jich přišlo hodně z Lipovce. Jelikož stavební ruch byl během války zastaven úplně,projevil se v naší obci naprostý nedostatek bytů.Jednotlivé domy byly lidmi doslova přecpány. Bydlelo se mnohde i v jediné místnosti,kde se vařilo,pralo i spalo.Celkově se zvedl za války počet obyvatel v naší obci na 1800 lidí. Po válce zase všichni tito přistěhovalci z obce odešli a odstěhovalo se i mnoho našich občanů do pohraničí a přes to se bytová situace v obci nezlepšila.

Tragedie rodiny Matuškovy č.255

V noci ze 4. na 5.prosince 1944 stala se rodina Matuškova č.255,v ulici 28.října obětí gestapáků,kteří se lstivě vydávali za partyzány.Tito gestapáci bydleli v Boskovicích,měli mezi sebou několik Rusů-Vlasovců a záměrně,zločineckým způsobem vlákali do léčky celou rodinu Matuškovu, a to Aloise Matušku,jeho ženu Josefu,bratry pí Matuškové Josefa a Františka Kalu,jeho přítele Františka Opatřila a zavinili tak jejich smrt.

Podle vyprávění matky pí Josefy Matuškové,Františka a Josefa Kaly, Terezie Kalové,která žila ve společné domácnosti u své provdané dcery, udál se celý případ takto: ve čtvrtek,dne 30.listopadu 1944,šel její syn František Kala večer do Kuniček.Cestou potkal 4 ozbrojené muže,kteří proti němu vystoupili z lesa a navázali s ním ruský hovor,vydávajíce se za ruské partyzány,kteří bojují proti Němcům.Jeden z nich se představil jako kapitán nebo major partyzánů.František Kala se domníval,že jde o skutečné partyzány a dovedl tyto muže téhož dne asi o 22 hodině do bytu svého švagra Aloise Matušky.

Tito tzv.partyzáni požadovali jídlo a proto jim manželé Matuškovi podali černou kávu a chléb.Jeden z mužů mluvil špatně česky a říkal, že je Ukrajinec,druhý mluvil německy,kdežto další dva nemluvili vůbec. Všichni chtěli u Matušků přenocovat,ale pro nedostatek místa jim nabyl nocleh poskytnut a proto asi o půl dvanácté v noci odešli,když předem ubezpečili všechny přítomné,že se nemusí ničeho obávat.

Dne 2.prosince přišli tito mužové opět,a to o 21 hodině bez pozvání. Opět žádali jídlo.Dostali bílou kávu,chléb a jablka.V této chvíli přišel náhodou ke své sestře bratr Josef Kala,starosta z Kuniček,který rovněž mluvil s těmito partyzány a asi za čtvrt hodiny odešel domů do Kuniček. Tentokráte dotyční muži u Matušků přenocovali a teprve ráno asi v 5 hodin odešli.Vzali si s sebou opět chléb a jablka.

Dne 4.prosince přišli v tutéž dobu opět a přivedli s sebou ještě další dva neznámé muže,takže jich tam bylo celkem 6,vesměs ozbrojených automatickými pistolemi.Tři muži mluvili dobře česky.Všichni dostali opět černou kávu.Asi o půl desáté večer přišel k Matuškům František Opatřil, důvěrný přítel Františka Kaly.Stará paní Kalová mu otvírala a hned ho zavedla do krejčovské dílny,kde pro něho paní Matušková dohotovovala dětskou panenku,kterou si chtěl Opatřil vzíti s sebou do Berlína,kde byl totálně nasazen,a darovati ji své bytné.Opatřil viděl v kuchyni zmíněné muže a patrně již o všem věděl od Františka Kaly,protože říkal paní Kalové,že jsou to skuteční partyzáni a že se jich nemusí bát .Kalová, Opatřil a Matušková zůstali v dílně,kdežto Kala a Matuška se bavili v kuchyni s partyzány.Tito počali jeviti neklid a jeden z nich vyšel několikráte postraními dveřmi na ulici.

Kolem 22 hodiny šel Matuška do sklepa pro dřevo a Kala zůstal s muži v kuchyni sám.Pojednou bylo odtud slyšet nápadný hluk.Kalová a Matušková vyběhly z dílny na chodbu,kdežto Opatřil vyhlédl jen pootevřenými dveřmi do chodby.Pochopil co se děje,dveře uzamkl a zůstal v dílně.Muž vydávající se za Ukrajince,stál na chodbě a když zpozoroval,že se Opatřil v dílně uzamkl,chtěl přes dveře do dílny střílet, při čemž volal: “To je gestapák!”Matušková ho chytla za ruku,aby mu zabránila ve střelbě.Tento ji však surově chytil za vlasy a smýkl jí stranou.Také pí Kalovou odstrčil podobně a počal stříleti dveřmi do dílny.celkem vystřelil podle průstřelů ve dveřích 15 ran.Mířil tak,aby postihl zejména rohy místnosti.jedním z výstřelů byl zasažen František Opatřil v koutě místnosti a na místě usmrcen.V té chvíli se vracel s dřívím ze sklepa Matuška,na kterého gestapák také vystřelil a zesáhl ho do pravého ramene.Matuška se zhroutil u dveří sklepa na zem.Potom se vrhl střílející gestapák na paní Matuškovou a paní Kalovou.Chytil je za vlasy a zatáhl je do kuchyně.Zde klečel na zemi Fr. Kala a ruce měl spoutány .

Hned na to přišlo do bytu vícero Němců v uniformách s odznaky na rukávech a někteří také v civilním obleku.Poněvadž děti Matuškové,malý Lojzík a Jožinka,počaly v pokoji plakati,zahnali gestapáci babičku k dětem,takže o dalším řádění gestapáků nic nevěděla.Teprve ráno v 5 hodin,když odjížděli,jí řekli,že je v dílně mrtvola.Dílnu uzamkli a nařídili,že tam nikdo nesmí.Babička viděla odvážeti v sanitním autě raněného Matušku,spoutaného Františka Kalu i dceru Josefu,která byla ve 4 měsíci těhotenství.Když gestapáci odtáhli,zjistila paní Kalová,že celý byt vykradli. Celkovou škodu nedovedla babička ani odhadnout.

Zastřelený Opatřil byl ráno odvezen nákladním autem do Brna.Jeho otec se dozvěděl o zastřelení syna teprve třetího dne,protože nikdo mu tak hroznou zprávu nechtěl oznámiti.Podle jeho údajů měl syn na nohou pěkné vysoké boty,oblečen byl v krátký kožený sportovní kabát a jezdecké kalhoty.Na ruce měl náramkové hodinky a u sebe větší částku peněz.Protože při převážení jeho mrtvoly mu všechny tyto věci chyběly,je jisto,že jej gestapáci o ně oloupili.Mrtvola zastřeleného Opatřila byla podle uschovaných záznamů krematoria v Brně dne 12.prosince zpopelněna,ale urna s popelem nebyla otci vydána a odvezena na neznámé místo.

Paní Josefa Matušková byla s počátku vězněna v Brně,odkud byla na jaře 1945 před skončením války odvlečena a umučena na neznámém místě.Její manžel Alois Matuška a bratr František Kala byli utraceni v koncentračním táboře ve Flossenburgu.

Případ Antonína Bence a Josefa Janíčka

Antonín Benc,holič č.30 měl za války důvěrné styky a pravými partyzány, s nimiž navázal spojení prostřednictvím své švagrové Anežky Manšíkové ve Valchově u Boskovic.Tito praví partyzáni byli též dvakráte u Benců v Doubravici,kde přespali,a to ve stodole na patře u Kopřivů č.30,kde Bencovi bydleli.Poněvadž Benc nemohl déle u sebe partyzány přechovávat,požádal o tuto službu svého přítele Josefa Janíčka č.108. Oba zasvětili do celého případu přítele Františka Kalu a tento opět svěřil vše domnělým partyzánům,což se všem stalo osudným.Janíčka a Menšíkovou odvlekli gestapáci 7.prosince a pro Bence si přišli 10.prosince 1944.Všichni zahynuli v koncentračním táboře ve Flossenburgu.

Antonín Vaněk,slevač z Doubravice nad Svitavou č.64,byl zatčen gestapem pro ilegální činnost,odsouzen na 2 roky a vězněn od 17.2.1943 do 11.5.1945 v různých koncentračních táborech v Německu.Vrátil se po osvobození domů.

Rudolf Mikulášek,mlynářský dělník z Doubravice nad Svitavou,byl rovněž zatčen gestapem v listopadu 1940 pro činnost nepřátelskou Němcům a dne 3.října 1942 umučen v Dachau.

Luopold Kunc,řídící učitel v Hlubokém u Kunštátu,rodák z Doubravice nad Svitavou č.31 byl zapojen do ilegálního hnutí,zrazen kamarádem gestapu,zatčen,vězněn nejprve v Kounicových kolejích v Brně,později ve Vratislavi a v Německu a odsouzen v Moravské Ostravě k trestu smrti a téměř na prahu osvobození popraven v Praze na Pankráci.

 

Na zákopové práce odjeli v polovině prosince z naší obce selští synkové Jan Jalový,Jaroslav Fadrný,Miloš Mrázek aj.Polák z Klemova. Pracovali na výkopu zákopů v Rakousku nedaleko Vídně.Fronta se přibližovala k českým zemím den ode dne rychleji a Němci se zabezpečovali na všech stranách.Všichni chlapci se z Rakouska ve zdraví vrátili.

Odvody koní konaly se v naší obci dne 21.prosince.Přehlíženo bylo na 100 koní svedených k nám z různých obcí okresu.Odvedeno jich bylo celkem 30.Tohoto roku řádila u nás nakažlivá obrna vepřů,takže stav vepřového dobytka tím velmi utrpěl a mnozí hospodáři tak přišli o všechen vepřový dobytek.

Kulturní činnost

• Dne 23.ledna pozval si místní sportovní klub ochotníky z Blanska,kteří u nás zahráli veselohru od L.Lenze Parfum mé ženy.
• 13.února uspořádal opět sportovní klub koncert s názvem Na vlnách melodií.Účinkovali hudebníci a zpěváci z Bílovic nad Svitavou
• 20.února hráli sokolští ochotníci pod hlavičkou veřejné osvětové služby veselohru Viléma Wernera Právo na hřích
• Ta stejná skupina sehrála 19.března komedii V.Petrovičové Růžové dopisy.
• Dne 26.března u nás hostovali ochotníci z Kuniček,kteří sehráli operetku E.Malcové Vlaštovička
• 21.května uspodářalo Kuratorium pro výchovu mládeže besídku k svátku matek.
• 25.června pozval k nám kaplan Karel Poul divadelní ochotníky z Otnic,kteří u nás zahráli hru se zpěvy a tanci V trojském zámečku.

Jak si Němci zajišťovali účast na přednáškách

Na přednášky a případně i na jiné vzdělávací a přeškolovací podniky, pořádané Němci a jejich přisluhovači dobrovolně nikdo nechodil a proto posílali každému pozvánku s perforovaným a očíslovaným rožkem.Pod číslem uvedeným na rožku měli každého zapsaného ve svých seznamech. Každý,kdo se podniku nebo přednášky zúčastnil,musel u vchodu do sálu odevzdati číslovaný rožek.Kontrolou těchto rožků ihned zjistili,kdo na přednášce byl a kdo nikoliv.Proti těm,kdož se nedostavili, zaváděli různá trestní opatření,a to zvláště v těch případech, jednalo-li se o inteligenci a osoby v obci veřejně činné,jako učitele, faráře, starosty atd.Občané naší obce setrvali tímto způsobem na přednášce na den 4.července 1944.Přednáška měla název Bolševismus nikdy! A přednášejícím byl odb.učitel Rejthar z Prahy,se kterým přijeli asi 3 přisluhovači z Boskovic.Pro přednášku poslali předem natištěné plakáty a pozvánky s očíslovanými rožky.Místním učitelům,kteří byli bez své vůle a svého svolení jmenování činovníky.Bylo jim nařízeno,jak mají pro přednášku vyzdobiti sál a řídící učitel Jan Blaha obdržel již předem natištěný zahajovací proslov i doslov k této přednášce.Přednáška se konala v sále kina a dostavili se na ni ze strachu před možnými tresty,až na nepatrné vyjímky,téměř všichni pozvaní.Rožky odtrhával za dozoru přisluhovačů uč.Jan Holík,který pak po osvobození byl některými občany obviňován ze spolupráce s Němci,ačkoliv jeho postavení v této i v jiných věcech jako u všech učitelů bylo velmi těžké,protože právě učitelé byli Němci za války krutě pronásledováni,vězněni a odstraňováni,jelikož budili v dětech,v mládeži i v lidu vlastenecké cítění a dodávali tak síly k překonávání všeho příkoří,páchaného na našem národě Němci. Přednáška u nás nesplnila to,co bylo od ní očekáváno.Nerozšklivila nám,ani nás neodpudila od našich ruských bratří,jejichž příchod jsme tak toužebně očekávali.Věděli jsme a také věřili,že tito naši bratři nám přinesou tak dlouho očekávanou svobodu.

Narození: Kos Jiří č.29,Pokorný Antonín č.168,Šmaterová Věra č.46,Svobodová Milada č.98,Přibylová Zdenka č.129,Král František č.253, Kopeček Jiří č.257,Kopeček Josef č.257,Němečková Jana č.118, Oliva Ladislav č.219,Tomášek František č.11,Šindelková Ludmila č.242, Vaňková Anna č.267,Kolmačková Anna č.31,Musílková Anna č.205, Okáč Petr č.56,Slavíček Luboš č.149,Pilátová Anna č.140,Kalová Emilie č.148, Hepp Jiří č.113,Sáňková Alenka č.212,Bartošová Marcela č.201,Pernicová Helena č.22,Buš Josef č.25,Valášek Miroslav č.82,Vitouchová Jaroslava č.275,Chmelová Ludmila č.164,Kašpárková Alena č.35,Šafránková Mir.č. 272,Kratochvílová Marie č.19,Prášilová Vítězslava č.76,Štrof Josef č.73, Kuběna František č.119,Štoudek Jan č.259,Masaříková Olga č.97.

Zemřelí: Králová Marie 82 let č.43,Fránek František 53 let č.130,Sáňka Eduard 51 let č.36,Dosedlová Amálie 77 let č.135,Janíčková Marta 4 léta č.248,Láníková Helena 30 let č.274,Škvařil Jaroslav 29 let č.240,Kuběnová Štěpánka 42 let č.261,Zouharová Jitka 10 let č.204, Král František 3 měsíce č.253,hasoň František 45 let č.45,Podloučka Josef 8 let č.241,Souš Josef 58 let č.244,Hlaváček Josef 72 let č.157, Podloučková Amálie 71 let č.154,Strachoňová Anastásie 73 let č.41.

Rok 1945

Rok národního osvobození.

Během měsíce ledna mrzlo,avšak mráz nabyl nikterak velký.Také sněhu nebylo mnoho.Zimní počasí trvalo do poloviny února,kdy nastala obleva.Koncem března a polovina dubna byla velmi pěkná.Teplota se pohybovala kolem + 20o C ve stínu.Za takového počasí se pěkně a pohodlně provedlo jarní setí i ostatní práce.13.dubna byla první jarní bouřka,při které s lijákem padaly také kroupy.Po této bouřce se dostavily mrazíky,jimiž velmi utrpěly ovocné stromy,které za pěkných dnů rozkvetly. Sníh a mráz květy spálil,takže úroda ovoce byla letos velmi špatná,ba skoro žádná.Léto i podzim byl normální a zima,která se dostavila začátkem prosince,ustala a vánoce jsme měli úplně na blátě. Tak pokud se týkalo průběhu počasí,byl tento rok obvyklý a normální, pokud šlo o válečné události,spěla válka rychle ke svému vyvrcholení a nám opět vzcházelo slunce svobody,které plně zazářilo v měsíci květnu tohoto roku.Stal se tady rok 1945 slavným rokem našeho nového národního osvobození,osvobození od nacistického panství, koncentráků a mučíren,osvobození od stálého strachu a nervového napětí.

V dalších řádcích pokusíme se vypsati všechny důležité události v naší obci,jež vedla až ke slavným květnovým dnům,ve kterých byla naše obec osvobozena.

V měsíci lednu narukovalo mnoho mužů z naší obce na zákopové práce,ponejvíce do Lipníku,Hranic a okolí.Pro tyto muže se konala v obci sbírka dek,která skončila neslavně,poněvadž se sehnaly jenom 4 deky.Občané si je ponechávali sami pro sebe,protože nikdo nevěděl,kdy bude sám na kopání zákopů povolán.

Od vánočních svátků roku 1944 se již ve škole nevyučovalo.Jednak nebylo čím topit a pak pro časté letecké poplachy.Po Novém roce přicházeli žáci do školy jen dvakrát v týdnu pro písemné práce,které jim učitelé zadávali.

Dne 14.února projížděl naší obcí transport uprchlíků.Byli to Němci,které válka vyhnala z jejich domovů,z kraje Bielsko v Polsku. Transport čítal 45 vozů.Uprchlíci přijeli do naší obce v poledne od Lhoty Rapotiny a zde odpočívali,krmili sebe i koně.vezli s sebou jen nejnutnější věci,které narychlo si mohli vzíti.Byli to většinou sedláci,ponejvíce starší lidé a jejich ženy.Dětí nebylo,až na jediný případ viděti.mezi sebou měli též několik Poláků,s kterými rozprávěl rolník Jaroslav Mrázek.Podle jejich výpovědí byli již 3 neděle na cestě a jeli do Rakouska,ač tam se již fronta blížila mílovými kroky.Možná,že přijeli právě do toho,před čím doma utekli.V následujících dnech projelo naší obcí ještě několik stejných transportů.

Sbírka šatstva,prádla a obuvi pro dělníky se konala dne 26.února.Sebralo se jen 30kg hader pro další zpracování a několik starých vest a svetrů.Výsledek to velmi špatný a hubený.Občanstvo bylo však po této stránce již úplně vyčerpáno,poněvadž nemělo možnosti celých 6 let ničeho dokoupiti.

Majitelé lesa museli dodati určité množství dřeva ze svých lesů místním stolařům,kteří pak toto dříví rozřezávali na špalíčky 5x5x5 cm. Bylo to dříví pro auta,která pro nedostatek benzinu jezdila na dřevoplyn. Toto dříví bylo odváženo do sběrny v Blansku.Množství dřeva,které museli vlastníci odevzdati,řídilo se velikostí lesa.

S přibližováním fronty naším krajům,činili Němci různá opatření, která měla za úkol ztížiti rychlý postup pronásledujících vojsk.Jedním takovým opatřením byly záseky na silnicích.U nás byl takový dřevěný zásek vybudován Za brankou – u kříže.příslušnou kulatinu a lidi pro stavbu této překážky musela dáti německé vojenské správě k dispozici obec.Také na oborské silnici byl takový zásek s příkopem vykopán.

Dne 2.března přijelo do obce 8 povozů s německými vojáky,kteří sbírali po obci seno a slámu.Celkem toto sedlákům sebrali 41 q.tato dodávka byla mimo pravidelný odvoz slámy a sena.

Dohasívání válečného požáru

Koncem dubna a první polovina května byla u nás neobyčejně bohatá na události.V našich krajích dohasínal válečný požár,trvající bezmála šest let.V posledních dubnových dnech přihnaly se do naší obce zbytky jednoho úplně rozprášeného německého útvaru a zaplnily celou obec. nebylo stavení,ve kterém by neměli německých vojáků.V průjezdech a na dvorech stáli koně,vozy,auta a obrněné vozy zaplnily ulice i náměstí.také údolíčko za Klemovem bylo zaplněno vojskem a válečným materiálem. Napětí a rozčilení mezi občany rostlo den ode dne.Dělníci již do práce nejezdili,protože doprava úplně ustala.Trať byla během těchto dní i dříve blízko naší obce několikráte vyhozena partyzány do povětří.Také pošta a telefon nefungovaly.Ani na polích téměř nikdo nepracoval.Lidé nevěděli co počít.Ukrývali a zazdívaly co se dalo:šatstvo,prádlo,obuv, živobytí,atd. Mnozí ukryli všechno předčasně, takže mnoho věcí,zejména potravin se zkazilo.Nebylo snad rodiny,která by neměla něco zakopáno,ať již v zahradě,na poli,pod kůlnou,ve sklepě či jinde.Mnoho práce měl v těchto dnech p.Antonín Horálek č.52,který nestačil stavěti úkryty, zazdívati rampouchy a skrýše v jednotlivých domech.

Všichni jsme se domnívali,že se přes nás převalí fronta,která byla již u Babic,Adamova a u Soběšic a že bude s námi zle.Německá kanonáda z Lipůvky na Brno byla denně silnější,takže rozčilením,stupňované přehnanými zprávami jednotlivců se stále stupňovalo.Každý cítil,že v krátké době musí přijíti obrat,který nás vysvobodí z trapné a nervy vyčerpávající situace.

Nálety ruských letců byly stále prudší a častější.Když jsme se jednoho dne dívaly ze sklepů za kostelem,jak jest bombardováno Jestřebí,Spešov, Blansko,Adamov a jiné obce při státní silnici,poznali jsme,že těchto hrůz nebude ušetřena ani naše obec.Nevěděli jsme,máme-li zůstati doma,či ukrýti se před bombardováním v lese.Mnozí a mnozí ráno odcházeli do lesa,ponechávajíce svůj majetek osudu.Leč ani v lese nabylo bezpečněji. Štěkot kulometů se ozýval se všech stran a tak lidé se pak raději ukrývali doma ve sklepích,kde mnozí také spávali.

Rusové shazovali lehké asi 5ti kg pumy,které však měly obrovský trhavý a tříštivý účinek.Jakmile shlédli někde německou kolonu,už tam byli a bylo zle.Také na naši obec dopadly jejich pumy,a to celkem dvakrát. Na štěstí skončilo vše dobře.Dvě pumy spadly Za brankou na silnici,před domkem J.Krále č.95 a před domkem St.Staňka č.271. Výbuchem byla v obou domcích poškozena střecha a vytlučena okna. Zabit nebyl nikdo.Druhé dvě pumy dopadly za zahradu rolníka J.Mrázka č.96.Na tak zvaném starém hřbitově byli ukryti koně,kteří střepinami pum byli poraněni.Byla také poškozena okna a klenba na kostele.

Strach Němců před Rusy

Němečtí vojáci u nás byli den ode dne nervoznější.Všichni měli veliký strach z Rusů,kterým říkali Ivani.Válečná morálka je již úplně opustila, poněvadž věděli,že vojna jest pro ně ztracena.Poslouchali zahraniční rozhlas,zejména Londýn a Moskvu a čekali jen na kapitulaci.Od občanů požadovali civilní obleky,nebo si je přímo kradli a desertovali.Všichni chtěli býti zajati od Angličanů a Američanů,neboť jejich velitelé jim namlouvali,že se nyní spojí s nimi a společně porazí a zaženou Rusy. Mnozí těmto povídačkám věřili.mnoho jich z Doubravice uteklo a ponechalo koně a různé jiné věci svému osudu.Německý velitel Doubravice rozhodl je všechny soustřediti do školy a zde hlídati.Ani toto opatření však nepomáhalo.

Jak jsme se již zmínili,byly u nás ubytovány zbytky rozprášeného pluku a zejména trén,který sebou přivezl veliké spousty potravin všeho druhu, konserv,mouky,masa,sádla,dále látek,rozhlasových přijímačů, fotoaparátů, hudebních nástrojů,nití,tužek,psacích strojů,dalekohledů a bůh ví čeho,ale nejvíce však tabáku,který pocházel z Hodonína z tabákové továrny.Kuřáci si při této příležitosti přišli na své.Chodilo jich do Doubravice celá procesí.

Ničení a pálení

Když Němci poznali,že s nakradeným zbožím se již nikam nedostanou, tak se rozhodli,že všechno zničí a spálí.Pálilo se na několika místech,mezi jinými také u pekaře Fr.Staňka č.192 v peci,na poli Za brankou,ve mlýně u Řezníčků,v Klemově a jinde.Ohromná spousta cenných a drahých věcí byla takto zničena.Jen jednotlivcům se podařilo sem tam něco získati, ostatní Němci spálili nebo rozbili.

Osvobození naší obce

V prvních dnech květnových se němečtí vojáci shromáždili před školou a velitel měl k nim proslov.Vyložil jim těžkou situaci a povzbuzoval je k dalšímu odporu.Potom tito vojáci odtáhli na frontu,která již byla u Blanska.Zůstalo zde jen několik jedinců,kteří zmizeli po zprávě,že Německo úplně kapitulovalo.V obci nastal ruch.Vytahovaly se československé státní vlajky,poschovávané bůh ví kde,nebo narychlo ušité z bývalých vlajek protektorátních,stavěli se slavobrány na náměstí a u kina a očekával se příchod našich osvoboditelů – Rusů.

Bylo to dne 9.května.Toho dne,těsně po poledni,projíždělo naší obcí ještě asi 300 německých vojáků na koních a svozy,směrem k Rájci.Dojeli však jen k hájíčku a tam obdrželi zprávu,že Rájcí již projíždí Rusové a Rumuni. Němci se rychle otočili a úprkem se hnali zpět.Daleko však nedojeli, neboť u Skalice je rozprášila sovětská letadla.

První Rusové nás

Ve dvě hodiny,dne 9.května odpoledne jsme pozdravili u nás první čtyři ruské vojáky.Přijeli autem z Rájce.Byli to mladí,usměvaví mužové, zaprášení,ale vůbec neunavení,ozbrojení ruskými samopaly.Zastavili jsme je na náměstí u naší slavobrány a připravili jim srdečné přivítání.Darovali jsme jim také velikou sovětskou vlajku,kterou narychlo ušila děvčata. Vojáci se ptali po Germánech a brzy odejeli ke Lhotě Rapotině.

Potom již šlo všechno ráz na ráz.Do obce přijížděly kolony rumunských vojáků,které byly bouřlivě pozdravovány občanstvem.Dne 12.května byla podniknuta akce pečení koláčů a cukroví pro naše osvoboditele.Této akce se zúčastnily ženy a dívky,které u Řezníčků č.78 napekly koláčů z příspěvků darovaných pro tento účel občany.Koláče spolu se studeným čajem se podávaly pak projíždějícím vojákům.Nutno však poznamenati,že rumunští vojáci si nepočínali vždy správně a jako praví osvoboditelé,neboť brali lidem co se dalo – šaty,prádlo,boty,hodinky, jízdní kola atd.

V noci z 11. na 12.května přijela do obce kolona vojska a její velitel žádal předsedu Místního národního výboru p.Antonína Buriána,aby pro vojáky na ráno připravil 20 povozů s potahy,pro jejich další pochod, poněvadž vojáci byli velmi unaveni. Po dlouhém jednání bylo smluveno 16 potahů a rolníci pak vezli vojáka přes Oboru na Lysice.U Fojtů a u Okáčů sebrali vojáci po jednom koni a v Klemově byl na jejich nátlak získán ještě jeden pár s povozem.Rolník Jan Jalový č.58 pozbyl rovněž koně při rychlém transportu vojáků.Mnozí rolníci se nemohli po příjezdu na určené místo vrátit domů,poněvadž je vojáci nechtěli pustit,takže jim za noci museli i s koňmi a povozy uprchnouti.Mnoho rumunských vojáků zůstalo v obci asi po dva měsíce.Tábořili ve štěpnici u zastávky,na sokolském a fotbalovém hřišti,kde spávali pod stany.Tito už byli spořádanější,přátelili se s lidmi a zejména s děvčaty.Měli mnoho cenných věcí,hlavně textilií,které vyměňovali za všechno možné.Při jejich odchodu z obce,darovali jsme jim rumunskou vlajku.Stříleli zvěř a chytali ryby , které usmrcovali tak,že do vody vhazovali ruční granáty a zabité ryby prostě ve vodě posbírali.Jeden z nich zaplatil tento lov životem,neboť odjištěný granát mu v ruce vybuchl a zabil ho.Je pochován na zdejším hřbitově.

Honička na SSmany.

Dne 11.května bylo hlášeno,že asi 20 SSmanů se ukrývá na Záhoří a menší skupina Ve žlebě podél Nešůrky.Do žleba bylo vysláno 30 rumunských vojáků,kteří vyčistili jen část terénu a hlásili,abychom další část prohledali již sami,jelikož oni již ráno odjíždějí.Vypravili se tam tedy již naši chlapci – vojáci,kteří již měli svou strážnici u Opálků č.54.

Záhoří vyčišťovali mimo našich stráží i Rusové.Rozvinul se zde odpoledne a před večerem boj,do něhož zasáhly i kulomety a lehké dělostřelectvo,které pálilo do Záhoří ze sadu od Podlouckých v Dolní ulici. Záhoří bylo vyčištěno,při čemž jeden Němec byl zabit a jeden těžce zraněn.Toho přinesli na dvůr do obecního hostince,kde ho jeden Rus zastřelil.Pochován je na zdejším hřbitově.

Jak se tvořil MNV

Ještě v době,kdy byla Doubravice obsazena německým vojskem,sešli se ve sklepě místní školy občané Burián Antonín,Sodomka Antonín,Tesař Antonín a Holík Jan,aby se poradili o vytvoření Místního revolučního národního výboru.Burián Antonín měl již v této věci navázány styky s okolními obcemi.Hovořilo se o možnosti odzbrojiti Němce,což však nebylo schváleno.Důvěrnější schůze byla svolána pak ještě 6.května do domu Antonína Tesaře č.135,kde již bylo přítomno asi 20 občanů, přicházejících v úvahu pro MNV.Debatovalo se velmi vzrušeně,takže byly obavy,aby nedošlo k nepředloženým a neuváženým činům,které by mohly míti těžké následky pro obec a jednotlivé občany se strany ozbrojených Němců.Po výměně různých názorů byla schůze rozpuštěna s usnesením,aby se prozatím oficielně nic nepodnikalo a celou věc aby podchytili nejmenovaní jedinci.To se také stalo.A tak dne 9.května,kdy již bylo po všem,starosta obce Antonín Kala č.77 po výzvě nově vytvořeného Okresního národního výboru v Boskovicích,rozpustil obecní zastupitelstvo a předal správu obce Místnímu národnímu výboru, který se již mezitím sešel na obecním úřadě.Členy místního revolučního národního výboru byli tito občané: Burián Antonín č.78,Tesař Antonín č.135, Kucín Ladislav č.183,Vladík František č.174,Hlaváček Oldřich č.179, Sodomka Antonín č.115,Kunc Jan č.71,Zezula Josef č.41,Kala Antonín č.77,Mrázek Jaroslav č.96,Poul Karel č.91,Šauman Jindřich č.69,Geršl Antonín č.27, Holík Jan č.90,Potůček František č.9,Skřivan Antonín č.177,Filouš Jan č.200,Nippert Karel č.274.

Na první schůzi RNV byl zvolen předsedou Antonín Burián a referenti: vojenský a bezpečnostní Jaroslav Kunc,zásobovací a hospodářský František Vladík,osvětový a školský Jan Holík.

Tento ,do jisté míry samozvaný MNV fungoval jen do 20.května 1945, kdy byly provedeny nové veřejné volby za účasti občanstva o 15 hodině v obecním hostinci.Zde o každém členu MNV hlasovali občané a tak při těchto veřejných volbách byli do MNV zvoleni tito občané: Burián Ant., Kunc Jar.,Pfeifer Fr.,Vaněk Ant.,Zezula Jos., Podloučka Jan,Mrázek Jar.,Horálek Ant.,Kalík Jos.,Vladík Frant.,Hlaváček Ol.,Šauman Jinř.,Holík Jan,Hégr Jan,Nippert Karel,Poul Karel a Geršl Antonín.

Po této volbě byla provedena ustavující schůze nově zvoleného národního výboru, ve které byl zvolen předseda,jeho zástupce a jednotliví referenti.

předseda: Antonín Burián
místopředseda: Jaroslav Kunc
zapisovatel: Josef Kalík
vojenský referent: Jaroslav Kunc
bezpečnostní komise: Antonín Horálek,Antonín Vaněk,Jan Hegr, Hlaváček Oldřich,Josef Kalík
cesty a lesy: Josef Zezula,Jan Podloučka,Karel Novotný,Karel Nippert,Jan Hegr
sociální péče a zdravotnictví: Karel Poul,Jindřich Šauman,Antonín Gršl
zásobování a výživa: František Vladík,Oldřich Hlaváček,Jaroslav Mrázek,Jan Podloučka,Josef Kalík
věci školské a osvětové:Jan Holík,Jindřich Šauman,Antonín Geršl, Karel Nippert
bytová péče: Antonín Burián

Slavnostní bohoslužby

Dne 13.května se konaly v místním kostele slavnostní služby boží,jako díkůvzdání za ukončení války a za naše osvobození.Bohoslužeb se zúčastnil celý MNV a všechno občanstvo.Do kostela se šlo průvodem s hudbou z náměstí.

Pouť do Sloupa 

Veřejný projev KSČ

Dne 13.května 1945 konal se odpoledne na náměstí první veřejný projev Komunistické strany Československa,kterého se zúčastnilo mnoho občanů.Řečníci byli z Boskovic.Současně byl prováděn nábor členů do komunistické strany a občanům byly rozdávány přihlášky.

Zjišťování osob německé národnosti

V Doubravici nebylo osob německé národnosti,až na případ Karla Walaschka.Byli zde jen lidé,kteří sem přišli z Brna a odjinud ze strachu před frontou.Mezi nimi bylo též několik Němců.byli ponecháni ve svých bytech,ale byly střeženi.Zajištěné ženy,německé národnosti,musely pracovat na úklidu školy,aby tam po odchodu zajatců mohlo býti zahájeno opět pravidelné vyučování.

Karel Valášek,zdejší občan,rada finančního řed.v.v.,majitel domků č.59 a 60.,byl také označen za Němce a jako takovému byl všechen majetek zabaven.Dne 13.srpna 1945 bylo na návrh Karla Poula,zdejšího kaplana,započato s adaptací domu č.59,který byl MNV určen pro zřízení mateřské školky.Valášek proti tomuto rozhodnutí protestoval a dokazoval, že není Němcem,poněvadž po celou dobu války pobíral potravinové lístky jako Čech,při sčítání lidu v roce 1930 se také jako Čech hlásil a ve válce jako Čech vstoupil do Národního souručenství.celý případ se stal tak velice zamotaný,ale po všem řízení zůstalo při tom,že valášek Němcem byl.Roku 1948 zemřel a jeho domy připadly obci,která z nich buduje mateřskou školku.Správcem zabaveného majetku se stal nejprve Karel Poul a po něm František Fránek.

Dům č.122 v Dolní ulici,patřící Němci Baudyšovi,byl rovněž zabaven a správcem jmenován K.Poul a po něm repatriant Antonín Vaněk.

Rozdělení peněz po Němcích

Místní národní výbor rozdělil 20.000,- Kčs po Němcích příslušníkům rodin,jejichž členové zemřeli nebo byli mučeni v německých koncentračních táborech.Tak obdrželi: E.Bencová,J.Kalová,Matuškovi děti,A.Vaněk,Fr.Opatřil,E.Janíčková,Jar.Štěrbáčková,B.Urbášková,V. Mikulášek.

Hynutí slepic

V této době vyhynulo občanům,zejména v Plotcích,mnoho slepic.stalo se tak proto,že slepice byly krmeny ovsem,který byl smíchán s arsenem a byl určen koním.Občané tento oves dostali,koupili nebo za něco vyměnili od rumunských vojáků,dali jej slepicím a ty pak hynuly.

Spásání luk

na lukách se stále pásla stáda krav a koní,které přihnali Rumuni a tato stáda postupně vypásala všechny louky.Nic nepomáhaly zákroky místních činitelů u rumunských velitelů,aby to zařídili jinak.Rolník Jaroslav Mrázek by byl málem při jedné takové intervenci přišel o život,poněvadž rozčilil rumunského důstojníka.Seno,o které takto místní hospodáři přišli,chybělo jim na podzim a v zimě pro výkrm vlastního dobytka.

Vymáhání dodávek

Ruská armáda i Rumuni měli sebou lidi,kteří zůstávali v obcích po osvobození obce a starali se o zajišťování výživy vojáků i zajatců.Pro tyto účely stanovovali obci dodávky obilí,brambor i dobytka.Tuto akci měl u nás na starosti Rus,který bydlel u Kalů č.77.Obec měla s těmito dodávkami veliké potíže,protože zásob u zemědělců nebylo.K záchraně pomohl vagon žita,který obec dostala z družstva v Kunštátě.Toto žito bylo semleto v Hamře a mouka odvezena do ruské vojenské pekárny, která byla v Lysicích.Brambory a další obilí se vozilo pro maďarské a německé zajatce v Rájci,jichž zde bylo ubytováno v zámku a na pile v dřevěných barácích na 20.000.Dobytka se dávalo dosti málo,což bylo zásluhou předsedy MNV A.Buriána,který uměl francouzsky a dovedl se dobře s rumunskými důstojníky domluvit.Hodně se jezdilo.Rolníci vozili různé věci – střelivo,poživatiny na různá místa,často hodně daleko.

Přidělování lihu

Mezi maďarskými a německými zajatci se rozmohl v Rájci střevní tyfus,který se hrozivě rozšířil i mezi obyvateli v Rájci,takže Rájec musela býti uzavřena přístupu obyvatel u okolních obcí.Těmto obcím byl přidělován čistý líh z přídělu ministerstva zdravotnictví,jako preventivní opatření proti tyfu.Naše obec obdržela celkem 220 l lihu,který byl rozdělen tak,že osoby do 6 let obdržely 1 dcl a osoby nad 6 let 1,5 dcl lihu. V Rájci na tyf zemřelo na 50 osob.U nás se případ tyfu nevyskytl. Celkově v Rájci tyfem onemocnělo 400 osob.

Různé sbírky

V době po osvobození naší obce se konalo hodně různých sbírek. Nejdříve to byla sbírka pro lazaret a naši armádu,která vynesla 225 vajec,8 q brambor,75 kg pšeničné mouky,8 kg zeleniny,trochu cukru a krupice.Potom to byla sbírka pro akci “V dětech je národ věčný”,dále sbírka peněz a potravin pro repatrianty a konečně sbírka na vybudování okresní nemocnice v Boskovicích,která vynesla 31.875,- Kčs.

Dřevo z Rájce

V pondělí 7.května a v úterý 8.května počali někteří rolníci z Doubravice voziti si palivové dříví z Rájce,kterého zde bylo hodně.K nim se přidali všichni,kdož měli a nebo sehnali potahy a tak začala honička na palivové dříví,kterého byl u nás nedostatek,protože mnohým občanům vojáci spálili ve svých kuchyních všechno dříví.Tímto způsobem zásobili se mnozí dřívím neúměrně a proto RNV rozhodl spolu s občany,aby všichni ti,kdož dříví z Rájce povezou,složili toto dřevo na náměstí a neobohacovali se tak na úkor těch,kdož nic neměli.Tak na náměstí rostla hromada zabaveného dříví.Občané dobře hlídali a sami těm,kdož dříví vezli je s vozu složili.Mnozí proto jezdili z Rájce oklikami,jen aby se kontrole vyhnuli.Zabavené dříví bylo pak přidělováno občanům,kteří prokázali,že dříví nemají.Nemusíme snad připomínat,že s tím bylo mnoho křiku a hádek v obci,protože naprosté spravedlnosti nabylo možno v této věci docíliti.

První odvody

Dne 31.července konaly se v Blansku první odvody branců v opět osvobozené republice.Z naší obce dostavilo se k nim celkem 84 branců z ročníků 1917 – 1923.Odvedeno jich bylo celkem 71.Vojenskou službu nastoupili 1.října.

Přivezení zvonu

Dne 30.října obdržela obec nazpět svůj zvon poledník,který jí byl dne 24.června 1942 odebrán a po dobu války ležel v Praze,odkud byl nyní převezen do Brna a pak k nám.31.října byl vyzvednut na věž,zavěšen a téhož dne se jím zvonilo již večerní klekání.

Místní národní tělovýchovný výbor

Druhá světová válka v létech 1939 – 1945 krutě zasáhla český národ a vyrvala mu sta a tisíce nejlepších lidí,pravých vlastenců a národních pracovníků.Český národ poznal,že jen v jednotě tkví jeho síla proti odvěkému nepříteli a dal se do houfu,v němž chce ruku v ruce společně pracovati. Vedeni touto snahou,sešli se dne 25.května 1945 v naší obci příslušníci všech dosavadních tělovýchovných spolků,zástupci Sokola, Dělnické těl.jednoty,Sportovního klubu,Orla,Junáka a nově vytvořeného Svazu české mládeže,aby vytvořili místní národní tělovýchovný výbor, jehož úkolem bude sdružiti všechnu mládež v jediném tělovýchovném spolku Sokol a vésti ji jednotně v duchu zásad nesmrtelných zakladatelů Sokolstva Tyrše a Fúgnera.V novém národním tělovýchovném výboru byli tito zástupci:Jan Holík,Antonín Geršl,Stanislav Kocman,Josef Štoudek, Josef Nesrovnal,Oldřich Zezula,Karel Hegr,Josef Schůrek,František Fránek,Jan Štrof,Karel Poul,Karel Kala,Václav Válka,Alois Skřivan,Karel Nippert,Antonín Řezníček,František Hegr,Ladislav Juračka,Rudolf Novotný.

Zástupci všech těchto spolků,sdružení nyní v Místním národním tělovýchovném výboru se zavázali pracovati v naprosté shodě na uskutečňování sjednocení veškeré tělovýchovy u nás i v naší republice.

Výměna peněz

Dne 29.října bylo v naší republice započato s výměnou starých protektorátních peněz za nové československé.Od 1.listopadu již staré peníze neplatily.Do 15.listopadu pak byla provedena obnova čsl.měny a složení starých platidel.V nových penězích obdržel každý jen 500,- Kčs. veškeré vklady a pojistky museli býti přihlášeny do 15.prosince,jinak propadly.peníze na vkladních knížkách byly vázány a vybírati se mohly jen ve zcela vyjímečných případech,stanovených příslušnými směrnicemi.

Odhalení pamětní desky

Vše,kdož položili své životy v boji proti německým vetřelcům,byla péčí Svazu české mládeže,za přispění jednoty Sokol,odhalena dne 4.prosince 1945 pamětní deska na pomníku padlých v sadě před školou.Po proslovu E.ptáčníka přednesli příležitostné básně St.Sáňka,Oldřich Zezula,Julie Marečková z Blanska a učitel hudby Fr.Dlouhý zahrál se svými žáky dvě smuteční skladby.

K 32 jménům z první světové války,přibylo na pomníku dalších 9 jmen obětí nacistické zvůle a zvěrstva,aby nám i všem,kdož po nás budou žít připamatovávalo,že z bojů a krve vyrostla naše nová svoboda,pro kterou nyní my i ostatní musí pracovat a žít tak,abychom tuto svobodu již nikdy neztratili.Čest a sláva budiž těm,kdož nám ji svými životy vykoupili!

Kulturní činnost

• 27.května oslava 61.narozenin presidenta Dr.E.Beneše,spojená s oslavou znovuvzkříšení ČSR.Průvod obcí,řeč u pomníku padlých.řečník Stanislav Opatřil z Blanska.
• 24.června pouťová veselice na sokolském hřišti.Od 14 hodin propagační běh obcí o ceny.
• 15.července Den mládeže – průvod od školy do kina,zde recitace, tanečky,hudební čísla.večer taneční veselice na sokolském hřišti.
• 5.srpna dožínky se starými zvyky
• 12.srpna karneval v maškarních krojích na hřišti
• 16.září tryzna k 8.výročí úmrtí T.G.M.
• 7.října hody se starými zvyky
• 13.října D.C.Faltis Veronika,hra
• 14.října A.Ridley Půlnoční vlak,detektivní komedie
• 28.října vzpomínka na umučené a popravené rodáky a spoluobčany u pomníku padlých
• 11.listopadu vzpomínkový večer k 28.výročí revoluce v SSSR
• 4.prosince odhalení pamětní desky popraveným a umučeným rodákům na pomníku padlých
• 8.prosince mikulášský večírek s programem a rozdílením dárků v hotelu
• 16.prosince vánoční besídka školních dětí,scénky,koledy,recitace
• 25. a 26.prosince divadlo Z českých mlýnů fraška se zpěvy

Narození: Fojt Jaroslav č.153,Přibylová Ludmila č.77,Černý František č.164,Vašek Josef č.104,Kunc Jan č.81,Kos Petr č.64,Burgr Jaroslav č.239,Štoudková Ludmila č.50,Šústek František č.161, Procházka Jaroslav č.242,Henzlová Marie č.88,Špačková Milada č.25, Tihonová Marie č.117,Hevera Josef č.86,Černá Emilie č.208,Vladíková Jana č.269,Novotný Jaroslav č.40,Štoudek Josef č.260,Buš Rudolf č.8, Pešlová Blanka č.182,Leidorfová Božena č.123,Bílek Luboš č.257, Zezulová Jarmila č.208,Skácelová Jiřina č.263,Heppová Marie č.113, Hegrová Marie č.17,Badalová Milada č.11,Kalová Marie č.25.

Zemřelí: Šavrňáková Žofie č.230 34 let,Gyurkovič Vojtěch č.117 78 let,Kočka Josef č.20 74 let,Přibyl Julius č.76 51 let,Muller Josef č.152 73 let,Podloucký Alois č.68 61 let,Novotná Františka č.191 74 let, Procházka Jaroslav č.197 3 měsíce,Štoudek Jaroslav č.259 5 let,Musílková Anna č.205 1 rok,Dvořáčková Antonie č.200 74 let,Novotná Božena č.127 26 let,Zouhar Stanislav č.204 48 let,Šavrňák Jindřich č.254 18 let, Mrázek Antonín č.18 74 let,Okáčová Aloisie č.84 61 let,Grimová Marie č.2 64 let.

 

Rok 1946

Zimní počasí se dostavilo teprve po Novém roce,kdy nastaly mírné mrazy.Toto počasí potrvalo jen do 11.ledna,kdy přišla úplná obleva.Jaro se vyznačovalo velikým suchem,které potrvalo až do Svatodušních svátků.Za sucha se rozmohl hmyz,a to zejména na ovocném stromoví, takže ovoce,kterého bylo letos dosti,bylo velmi červivé.Léto bylo normální a obilí krásně vyzrálo,takže sklizeň byla bohatá.Také úroda zeleniny všeho druhu byla nebývalá.Rovněž brambor bylo tolik,jako nikdy dlouho před tímto rokem.Tak nám příroda snad sama chtěla vynahradit léta strádání za války.Krásný podzim přešel nejprve v mírnou zimu,která však koncem roku zesílila.
 
Situace ve výživě se v tomto roce podstatně zlepšila.vzhledem k pěkné úrodě byly zvýšeny příděly potravin,zvláště chleba a velmi nám pomohly konzervy z akce UNRA,které zlepšily a zpestřily náš masitý jídelníček.Konzerv různého druhu bylo takové množství,takže si je každý mohl dopřáti,poněvadž také jejich cena byla dostupná.

Dne 6.ledna se konala v obecním hostinci ustavující schůze Svazu přátel SSSR.řečník,řídící učitel Bohumil Ondroušek,objasnil úkoly tohoto nového spolku,načež byly provedeny volby.Předsedou Svazu byl zvolen Bohumil Ondroušek,jednatelem Vilém Prokop a pokladníkem Antonín Horálek.za členy svazu se přihlásilo přes 60 členů.

Dne 13.ledna 1946 se konala o 15.hodině v obecním hostinci schůze manifestačního sloučení všech tělovýchovných spolků v Doubravici nad Svitavou za účasti zástupců spolků Sokol,DTJ, Sportovního klubu,Orel,SČM,Junák,Sbor dobrovolných hasičů,dále za účasti zástupců MNV,politických stran a občanstva.Zástupci těchto spolků a korporací uvítali snahu všech tělocvikářů a sportovců jíti po společné cestě ve stopách Tyršových a Fugnerových.Učitel Jan Holík objasnil ve svém projevu proč u nás k takovému sloučení dochází a zdůraznil zejména,že nový SOKOL bude nyní takový,jaký si jej sami všichni vytvoříme.Bude v něm místo pro všechny,protože sokolská věc podle Tyrše "není pro strany,ale pro národ veškerý". Dále bylo vpomenuto umučeného starosty Sokola Aloise Štěrbáčka a předneseny příležitostné básně.Náborem do sjednoceného Sokola byla manifestace zakončena.

Volby do Národního shromáždění

Dne 26.května 1946 konaly se v celé republice první svobodné volby. V těchto volbách v naší obci získali:
         komunisté            312 hlasů
         lidovci                    232 hlasy
         soc.demokraté    215 hlasů
         nár.socialisté      182 hlasy
Podle výsledku těchto voleb byla potom provedena úprava zástupců v Místním národním výboru,v němž nyní měli komunisté 6 mandátů , lidovci 5 mandátů,soc.dem.4 mandáty a nár.soc. 3 mandáty.Předsedou MNV byl zvolen František Kocman č.223 a jeho zástupcem Josef Valášek č.82.Členy rady byli zvoleni:Alexa Josef č.194,Janíček Antonín č.64, Zezula Oldřich č.208 a Jan Podloučka č.28.Volba se konala 26.června 1946.

Nová autostříkačka

Dne 21.července 1946 uspořádal místní sbor dobrovolných hasičů slavnost svěcení nové automotorové stříkačky.Dopoledne bylo vítání okolních sborů,průvod do kostela na mši,po které farář Martin papež provedl obřad svěcení.Za obec promluvil předseda MNV František Kocman a za sbor dobrovolných hasičů starosta sboru Josef Zezula. Kmotrami byly: Jana Válková,Věra Kuncová,Ludmila Zezulová,Františka Kocmanová a Aloisie Jalová.Automobilový podvozek s motorem získali hasiči z německého vraku,který opravil a přizpůsobil zámečník Josef Kunc č.88.Motorovou stříkačku dodal Bedřich Potůček ze Slatiňan za 36.000,-  Kčs.celkový náklad na autostříkačku činil 76.000,- Kčs.

Dne 19.srpna 1946 se utopila v nedostavěném koupališti ve žlebě Miluška Sehnalová,10letá dcerka Františka Sehnala č.243.Spadla do koupaliště,které bylo provizorně napuštěno vodou a protože neuměla plavat,tak se utopila.Záchrana přišla pozdě a veškerá pomoc byla marná.

Koupaliště začala budovat KSČ brigádami svých členů na potoce Nešůrce,ve žlebě,směrem ke hradu.Bylo zde odpracováno již mnoho hodin,ale ještě mnoho práce bude zapotřebí,aby koupaliště vyhovovalo svému účelu.Mělo by tu výhodu,že voda v něm by byla stále čistá, neznečištěná různými splaškami z továren a domů,jako je tomu v řece.
Je to další krok ke zvelebení naší obce.

Stěhování rodin do pohraničí

Stejně jako roku minulého i letos se odstěhovalo z naší obce mnoho rodin do pohraničí.Připočteme-li k tomu rodiny,které se vrátily do obcí na Drahansku zjistíme,že v Doubravici klesl značně počet obyvatelstva.bylo-li za války v obci na 1.800 obyvatel,klesl nyní jejich počet na 1.340.Přes to však jest v obci citelný nedostatek bytů,poněvadž domy byly lidmi v pravém slova smyslu přecpány,takže se nedalo mluviti o nějakém důstojném bydlení.Pokud se dalo zjistiti,tedy z Doubravice se odstěhovali tito občané i se svými rodinami:
1) Zelený Josef,holič č.15 do Svitav
2) Mrázek Antonín,lesní správce č.18 do Olešnice v Čechách
3) Kratochvíl Osvald,dělník č.19 do Grándorfa
4) Hrouzová V.,vdova č.21 k synovi do Krnova
5) Řezník Miroslav,dělník č.23 do Vendolí u Svitav
6) Benc Jan,zámečník č.31 do Svitav
7) Žličař Jan,želez.zaměstnanec č.60 do Svitav
8) Souček Bohumil,stolař č.61 do Uničova
9) Kos František,mechanik č.64 do Butovic
  10)Hevera Josef,dělník č.86 do České Dlouhé
  11)Vlach Jan,dělník č.86 do Brna
  12)Henzl Ladislav,dělník č.88 do Chrastové
  13)Sedlák Josef,dělník č.93 do Vendolí
  14)Pavlík Antonín,dělník č.134 do Brněnce
  15)Kupka Josef,dělník č.141 do Lačnova
  16)Štoudek Michal,čalouník č.229 do Aše
  17)Šústek Rudolf,pekař č.161 do Svitav
  18)Kuběna František,zámečník č.197 do Vendolí
  19)Černá Emilie,vdova č.228 do Valtic
  20)Sáňka Antonín,zámečník č.212 do Moravské Třebové
  21)Kuběna Robert,želez.zaměstnanec č.219 do Svitav
  22)sehnal Antonín,tesař č.243 do Hradce
  23)Novotný Josef,sedlář č.249 do Kopřivnice
  24)Kopeček Josef,stolař č.257 do Čankova u Karlových Varů
  25)Kraus Josef,šofér č.278 do Žlutic
  26)Neubauer Jan,svářeč č.95 do Žlutic
  27)Taraba Josef,dělník č.3 Klemov do Božic
  28)Zelený František,dělník č.6 Klemov do Fryšavy
  29)Musil Josef,dělník č.6 Klemov do Fryšavy
  30)Kos Josef,želez.zřízenec č.8 Klemov do Sedlece
  31)Křeček František,úředník č.8 Klemov do Sedlece
  32)Kupka František,zámečník č.182 do Fryšavy
  33)Zona František,dělník č.228 do Fryšavy
  34)Diblík Emil,odb.učitel č.239 do Lanškrouna
  35)Procházka František,dělník č.242 do Sedlece
  36)Šavrňák Ad.,zámečník č.246 do Sedlece
  37)Odehnal František,dělník č.64 do Svitav
  38)Odehnal Rudolf,dělník č.72 do Hradce
  39)Pfeifer František,žel.zaměstnanec č.75 do Sedlece
  40)Blaha Jan,řídící učitel č.90 do Znojma
  41)Žáček Josef,dělník č.100 do Hrádku u Znojma
  42)Ptáček Ladislav,žel.zaměstnanec č.122 do Svitav
  43)Šindelka František,dělník č.8
  44)Vavříček Jan,kolář č.11 do Moravan
  45)Kos Eduard,žel.zaměstnanec č.29 do Znojma
  46)Bencová Emilie,vdova č.31 do Svitav
  47)Souček Stanislav,úředník č.39 do Žatce
  48)Andrlík Antonín,dělník č.277 do Zvonovic
  49)Kos Arnošt do Sedlece

Do svých domovů na Drahansku se vrátili:
   1)Dvořák Josef,dělník č.91 bydleli na faře
   2)Gryc Robert,dělník č.89 bydleli u Němců
   3)Průcha František,dělník č.71 bydleli u Holíků
   4)Dvořák Štěpán,dělník č.74 bydleli u Klimšů
   5)Zouhar Štěpán,dělník č.158 bydleli u Šaumanů
   6)Vintrová Jiřina,švadlena č.276 bydlela u Štěrbáčků
   7)Kolmačka Josef,rolník č.31 bydleli na Záložně
   8)Kolmačka Eduard,rolník č.137 bydleli u Zezulů
   9)Pernica Vincenc,rolník č.79 bydleli u Fialů
  10)Včelař Ludvík,dělník č.28 bydleli u Podloučků
  11)Nedorostková Štěpánka,dělnice č.101 bydleli u A.Kuběnové
  12)Pernica Josef,dělník č.26 bydleli u Pelikánů
  13)Hejč Josef,dělník č.246 bydleli u Hájků

Trvale v obci zůstali:
   1)Kubík Oktávián,dělník č.64 z Kotvrdovic
   2)Kejík František,rolník č.101 z Hartmanic

Obecní tajemník p.Oldřich Hlaváček,změnil po revoluci 1945 zaměstnání a odešel do Prahy.Po něm byl MNV ustanoven p.František Křeček z Klemova č.8,který však brzy odešel do pohraničí,a to do Sedlece na jižní Moravě a tak obec byla opět bez tajemníka.Dne 19.9.1945 bylo toto místo opět obsazeno a tajemníkem byl ustanoven p.František Pisařík, rolník č.5 s měsíčním platem 1.800,- Kčs.Obecní zaměstnanec p.František Stloukal,který vedl zásobování,vrátil se k svému původnímu zaměstnání u ČSD a zásobovací agendu po něm převzala pí Josefa Mátlová č.256.Ostatní práce na úřadě MNV vykonávají příslušné komise: zemědělská, vyživovací, textilní, bytová, stavební, finanční, sociální, školská a osvětová.

Kulturní činnost

• 24/2- Oslava 28.výročí zrodu Rudé armády.Přednášel odb.uč. L.Večeřa z Blanska,pořádal Svaz přátel SSSR.
• 6/3- Zapálení Masarykovy vatry na kopci Šibenici,proslov Jos. Valtra- pořádala MRO.
• 10/3- Slavnostní večer k uctění 96. narozenin T.G.Masaryka- pásmo recitací a zpěvů.Řídil Jan Holík,pořádala MRO.
• 17/3- O Sovětském Rusku přednášel kraj.taj. Svazu přátel SSSR Dufek z Brna.
• 29/3- Divadlo: N.Ferebauerová- "Král větru"- pohádka pro děti odpoledne a A.Arbazov: "Šest zamilovaných",veselohra o 3 jedn. -večer v obec. hostinci.Sehrál Div.kolektiv Svazu přátel SSSR z Brna.
• 21.a22./4- Sokolské divadlo: Slavík-Sýkora-Piskáček-Jankovec: "Slovácká princezka"- opereta o 3 jednáních.Nacvičil a řídil uč. Jan Holík.
• 7/5- Pietní oslava u pomníku padlých.Vzpomínka na padlé a umučené rodáky.Řečník Josef Valtr.Recitace:N.Valtrová, J.Potůčková a A.Zezulová.
• 9/5- Oslava 1.výročí našeho osvobození.Průvod obcí na náměstí a zde projev Ing.arch.Tišnovského z Brna.Recitace:L.Kočka a J.Potůčková.Obě oslavy uspořádala MRO a MNV se všemi spolky a organizacemi.
• 8.a9./5- Orelské divadlo:N.Horský: "Národ pod křížem",hra o 3 jedn.Nacvičil Fr.Fránek.
• 18.a19./5- Sokolské divadlo: J.Mach-F.Cimler: "Děti zachránily vlast". Vlastenecká hra o 3 jedn.Sehrálo ji žactvo a dorost Sokola.Nacvičil Jan Holík.
• 28/5- Oslava 62.narozenin presidenta Dr.E.Beneše.Pásmo recitací, přednáška a hymny.Přednášel říd.uč.Boh.Ondroušek,pořádal MNV a MRO.
• 29.a30./6- Sokolský táborový oheň na hřišti s programem a "Pouťová veselice".
• 4/8- Sportovní den-běh,odbíjená,zábava.Uspořádal fotbalový odbor Sokola.
  8/9- Oslava 25letého trvání jednoty Orla v Doubravici n.Svit.,spojená s veřejným cvičením.Řečnil lidový poslanec Fránek z Rájce.Oslava se konala na sokol.hřišti.
• 15/9- Sokolské veřejné cvičení s vystoupením všech složek Sokola.
• 20/10- Sokolské odpoledne- k uctění památky umučeného starosty Sokola a br.Al.Štěrbáčka.1.memoriál lesního běhu, bojový závod dorostu,položení věnce na hrob br.Štěrbáčka.
• 27/10- Sokolský lampionový průvod z Dolní ulice od místa,kde stával Tyršův pomník k Šibenici,kde byla zapálena hranice, symbolisující započetí prací pro XI.všesokolský slet v Praze r.1948.
• 28/10- Sokolské divadlo:Zdeněk Němeček: "Rukopis času",hra o 6 obrazech v režii Jana Holíka.
• 28/10- Oslava 28.října:Průvod s hudbou od kina k pomníku padlých, položení věnce,projev p.faráře N.Papeže,recitace škol.dětí, složení slibu republice,hymny.
• 1.a6./11- Divadlo SČM a Junáka:Václav Vaňátko: "Malý partyzán". Nacvičil a řídil Stanislav Sáňka.
• 8/12- Sokolská mikulášská besídka spojená s nadílkou dětem.
• 25/12- Orelské divadlo:Vinc.Socha: "Vánoční dar".Pohádka pro děti. Sehrálo žactvo orelské jednoty.Nacvičil Fr.Fránek.
• 26/12- Sokolské divadlo:A.J.Urban: "Vyučování lásce",veselohra.Nacvičil J.Holík.
  Kulturní činnost v tomto roce byla zejména po stránce divadelní velmi bohatá. Ale i ostatní práce v tomto směru bylo dosti.Jest to radostný zjev a dobrý příslib do budoucnosti.

Narození: Štěrba Milan č.73,Odehnal Vladimír č.12,Klíma Eduard č.51,Nippert Miroslav č.270,Fránek František č.31,Mrázková Jaroslava č.160,Novotná Marie č.121,Záboj Jaroslav č.45,Neubauerová Jana č.278, Masaříková Marta č.97,Dvořák Jiří č.212,Gerhardová Alena č.217,Krejsa Ludvík č.64,Okáč Vladimír č.1,Nesrovnal Vladimír č.184,Láník Karel č.274,
Řezníčková Ludmila č.67,Buš Jan č.8,Kuběnová Marie č.261,Svoboda Václav č.115,Musílková Marie č.205,Zukalová Jarmila č.122,Novotný Eduard č.40,Bartoš Milan č.201,Šavrňáková Věra č.230,Sáňka Alois č.196,Šindelka Miroslav č.242,Ptáčníková Jarmila č.35,Menšík Zdeněk č.215.  

 

Zemřelí: Kubíková Ludmila č.64 3 roky,Šaumanová Růžena č.158 32 let,Fránek František č.31 5 dní,Srachoňová Marie č.111 47 let, Kuncová Františka č.85 60 let,Bezděková Marie č.96 53 let,Řezníček Antonín č.13 87 let,Kleveta Josef č.107 75 let,vetchý Michal č.250 54 let,Kraholcová Emilie č.82 55 let,Sehnalová Emilie č.243 10 let,Veselá Josefa č.222 59 let,Štěrbáčková Marie č.187 62 roků,Hlaváčková Anežka č.157 46 let,Mazal Jan č.22 Klemov 64 let.

 

Rok 1947

V lednu i v únoru tohoto roku byly silné mrazy.Sněhu však bylo poměrně málo.Více ho napadlo teprve koncem února,kdy ještě zesílil mráz,až na - 26 oC.Velké mrazy způsobily,že v mnohých domech zamrzly kanály,což mělo za následek jarní zátopy v těchto domech při tání sněhu a ledu.Mnoho sklepů bylo na jaře zatopených vodou.

Jednotlivé rodiny trpěly naprostým nedostatkem paliva,a to jak dřeva,tak zejména uhlí,protože do naší obce již dlouho nic nedošlo.dřeva se přidělovalo pro rodinu jen 1/2m3 a rolníkům po 1 m3.

Předlouhá letošní suchá zima,kterou na nás uvalila stálá tlaková výše,zabránila vzniku poruch a srážek.tak se stalo,že po nástupu jara,jež mělo již vlastnosti léta,půda počala vysýchat.Krátké červnové deště přispěly jen k dozrání obilí,ale pak nastalo krásné počasí,s horkem, suchem a bezoblačností.letošní obrovské sucho mělo přirozeně vliv na všechnu úrodu,která naprosto nedostoupila průměru a byla ve všech směrech špatná.zejména se nedostávalo obilí,a to hlavně pšenice,také úroda řepy i brambor byla velmi slabá.Ani zelenina nestačila.pro ovoce byla stálá tropická vedra neštěstím.Ovoce dozrálo předčasně,zčervavělo a padalo.To co zůstalo bylo velmi nehodnotné.Všechno trpělo nedostatkem vody,která jakoby se ze země byla úplně ztratila.Z mnohých studní voda zmizela úplně.Veliká vedra potrvala až do pozdního podzimu. V polovině září bylo ještě 30oC tepla.teprve v říjnu náhle teploty klesly a nastaly noční mrazy.Sucho však trvalo dále a tak hospodáři nemohli započíti s podzimními pracemi a setím,protože nebylo možno dostati se pluhem do země.

V polovině listopadu bylo suché počasí přerušeno vydatnými přeháňkami, takže se mohlo set.tato mimořádná sucha a vedra nebyla jen u nás,ale všude po celé Evropě a měla stejně zhoubný vliv pro letní i podzimní sklizeň.

V důsledku špatné letošní úrody zhoršila se velmi zásobovací a vyživovací situace v naší republice,která se již minulého roku tak podstatně zlepšila.Nyní bylo nutno sáhnouti ke snížení přídělů chleba i cukru.Nedostatek píce pro dobytek zapříčinil snížení dojivosti krav,což se rovněž projevilo v přídělech mléka.Od 1.prosince se vydávalo mléko jen pro děti a osoby do 20 let a pak jen pro osoby starší 55 let.

V této těžké vyživovací situaci nás zajistil Sovětský svaz,který svými dodávkami pšenice umožnil nám pravidelné,třeba jen skromné zásobování našeho lidu až do příštích žní.

Letošního roku vstoupil v platnost v celé ČSR dvouletý plán hospodářské obnovy a výstavby republiky.Ve všech úsecích hospodářského i veřejného života započalo se pracovati podle tohoto plánu,aby během dvouletky se dosáhlo zlepšení životní úrovně všeho obyvatelstva v ČSR.Bylo to radostné úsilí našeho pracujícího lidu, směřující cílevědomě za vytyčeným cílem,které však značně ohrozilo letošní obrovské sucho,jež nám nedopřálo po stránce výživy dospěti tam,jak určoval plán.Dvouletka nás měla vyvésti ze zmatků válečné doby na cestu klidného budování naší lepší budoucnosti v nové,lidově -demokratické republice.

Sjednocená tělovýchova  u nás přes slibný počátek měla jen krátké trvání.Vydrželi jsme pohromadě jen jeden rok.vyskytli se jedinci,kterým se nelíbila společná práce Sokole a usilovali o to,aby každý spolek šel opět vlastní cestou.Velikou vinu na tom také mělo slibované celostátní sloučení tělovýchovy,ke kterému však vůbec nedošlo.A tak od 1.ledna 1947 započala u nás opět samostatnou činnost dělnická tělocvičná jednota,vedená nyní Karlem Skřivanem č.121,který byl zvolen starostou. Později se osamostatnil i Sportovní klub,takže po stránce tělovýchovné nastala  v obci stará roztříštěnost.Nyní jsou tedy v obci tyto spolky: Sokol,DTJ,Orel,SČM,Junák,Hasiči,Sportovní klub,Svaz přátel SSSR, Ovocnářský spolek,MRO a Rodičovské sdružení při obecné škole.

V noci ze 6. na 7.března vypukl požár u Fialů č.79.Shořela při něm kůlna a stodola se zásobami píce a paliva.Hasiči pro naprostý nedostatek vody namohli zasáhnout.Opět se ukázalo,jak je nutné vybudovati v obci vhodné nádrže s vodou pro případ ohně.Dosavadní rybníček na náměstí naprosto pro tento účel nedostačuje.příčina požáru zůstala nevyjasněna. Škoda způsobená ohněm činila 70.000,- Kčs.

Dne 26.března provedli učitelé a žáci zdejší školy sběr textilních odpadků po celé obci.celkem bylo sebráno 10 q těchto odpadků, důležitých pro náš textilní průmysl.Sběr všech odpadových hmot prováděli školáci pravidelně každý měsíc.Sbíral se zejména starý papír,hadry a kosti.
        
Naše obec nemá dosud vypracovaný směrný plán proto povolala okresního plánovatele arch.Ambrože z Boskovic,aby provedl přípravné práce pro zhotovení tohoto plánu.Dne 26.března konala se tedy pro obci pochůzka za účasti architekta a zástupců obce,při které byly zkoumány všechny eventuality přicházející v úvahu pro vypracování směrného plánu obce.

Obecní rozhlas,v němž bylo započato s vysíláním loni 28.října,byl dosud nedostačující.proto bylo letos přikročeno k rozšíření sítě po obci a rozmnožení amplionů.veškeré práce s tím spojené provedli občané sami,vlastními brigádami.Ani potom nebylo však vysílání na výši,protože docházelo k častým poruchám vinou neodborného provedení.

V srpnu započala dráha opravovati přejezd přes řeku Svitavu u železniční zastávky,který byl již ve velmi špatném stavu.Přejezd by nyní položením betonových rour upraven tak,že za menšího stavu vody v řece, jest úplně suchý a dá se tudy projeti,ale i přejíti,jako po suché silnici.Povrch přejezdu byl vylepšen plochými kameny a spáry mezi nimi vybetonovány.V budoucnu však bude nutno vybudovati v těchto místech most a dokončiti stavbu silnice z Obory a její navázání na státní silnici.

Dne 9.září 1947 se konala v obecním hostinci slavnostní schůze místního národního výboru se zástupci všech spolků a korporací i četných občanů,při které byla podepsána pozdravná adresa k 30.výročí vzniku SSSR.Slavnostní projev měl předseda MNV p.František Kocman.Zástupci obce,spolků a korporací připojili na adresu,kterou namaloval učitel Josef Mátl,otisky svých razítek a také ji podepsali.

V letních a podzimních měsících procházely naším krajem tlupy Banderovců,různých to nekalých živlů z Polska,které se snažily proniknouti do Rakouska a angloamerickým vojenským útvarům.Často přepadali tito Banderovci pokojné občany a obírali je zejména o potraviny.Z toho důvodu se v obci hlídkovalo.Hlídky bývaly osmičlenné. banderovci se však u nás neukázali.

Dne 9.listopadu došlo u nás při honě na divoké králíky k tragickému neštěstí,při kterém přišel o obě oči František Mrázek,stolař č.160.Jeho kamarád vystřelil tak nešťastně,že zasáhl obě jeho oči.jedno oko mu ihned vystřelil a druhé těžce poranil,takže přes veškerou péči lékařů nepodařilo se je zachránit natolik,aby na ně aspoň nepatrně viděl.Nyní je úplně slepý.Na doporučení MNV mu byla přidělena v obci druhá trafika, která byla v roce 1947 příslušnými úřady povolena.

Ve dnech 31.října,1.a2.listopadu 1947,konala se na místním hřbitově peněžitá sbírka pro Národní pomoc.Celkem se při ní vybralo 8.434,- Kčs.peníze zaslal důvěrník NP R.Král do ústředí v Praze.

První traktor v obci

V měsíci listopadu přivezl si rolník Jaroslav Podloucký č.68 první traktor. zakoupil jej u fy Svoboda v Mladé Boleslavi za 90.000,- Kčs.Rolníci s počátku tomuto pokusu nedůvěřovali a říkali,že se traktor na zdejších úzkých,nezcelených polích neuplatní.Zkušenost,kterou p.Podloucký s traktorem získal,přesvědčila zemědělce,že traktor bude v budoucnu velikým pomocníkem rolníkovým a že časem nahradí i koně.Již dnes by si jej mnozí zakoupili,kdyby k tomu měli možnost.traktor p.Podlouckého má 15 HP.

Kulturní činnost

• 25.a26.ledna Jan Bárta Na potoce za mlýnicí,veselohra,hráno ve prospěch dobudování místního rozhlasu
• 7.března oslava 97.narozenin T.G.Masaryka,pásmo recitací a zpěvů
• 9.března Karel Piskoř Velké pokušení,komedie
• 23.března výstavka junáckých rukodělných prací ve škole
• 23.března veřejná cvičební hodina řemeslných sokolských složek
• 6.dubna Branislav Nušič Pustina,drama
• 9.května oslava II.výročí našeho osvobození,pásmo recitací,zpěvů a hudby
• 29.května veselá pouť na sokolském hřišti,při které vyhrávala vojenská hudba z Moravské Třebové
• 13.července sokolský večer na hřišti s vystoupením všech složek,zapálení sokolské vatry,zpěv sokolských a národních písní a recitace
• 19.července velký noční karneval Sportovního klubu na sokolském hřišti
• 9.srpna sokolský letní karneval s programem,balet,zpěvy
• 31.srpna orelské veřejné cvičení na sokolském hřišti,udělování medailí pozůstalým po zavražděných členech Orla Janíčkovi J. a Opatřilovi Fr.
• 7.září okresní svaz mládeže soc.demokracie na sokolském hřišti
• 13.září pietní večer k 10.výročí úmrtí T.G.Masaryka na sokolském hřišti
• 19.září II.ročník Memoriálu Aloise Štěrbáčka -  běh na trati v Klemově
• 27.října slavnostní shromáždění příslušníků jednoty Sokol
• 8.listopadu Hamilton Plynová lampa,kriminální příběh
• 16.listopadu Rudolf Robl Zvony,obraz z českého revolučního boje
• 23.listopadu 30.výročí Velké ruské říjnové revoluce,přednáška
• 30.listopadu o svých dojmech ze Švédska přednášel zdejší rodák Jaroslav Kopřiva
• 30.listopadu B.Rajská - Smolíková Ze starých mlýnů,veselohra
• 7.prosince Mikulášská besídka sokolského žactva a dorostu s nadílkou
• 23.prosince vánoční besídka junáků s programem
• 25.a26.prosince Branislav Nušič Paní ministrová,veselohra

Narození: Hlaváček Josef č.63,Fránek Miroslav č.31,Hájek Josef č.246,Podloucká Ludmila č.228,Štoudek Jaroslav č.259,Skřivan Jaroslav č.121,Podloučková Emilie č.241,Klimešová Marie č.74,Vítková Marie č.42, Součková Jana č.240,Charvát František č.257,Zvejška Zdeněk č.226, Janíčková Marta č.248,Tichá Jana č.134,Veselá Marie č.207,Jalový Jan č.185,Šafránková Milada č.234,Beránek Vincenc č.19,Jalová Božena č.58, Valášková Ludmila č.82,Pilátová Olga č.143,Králová Jiřina č.95, Dvořáček František č.167,Réda Milan č.175,Kučera Jiří č.238,Juračková Dana č.18.

Zemřelí: Řezníčková Matylda č.79 74 let,Zezula Ladislav č.24 84 let,
Tesařová Josefa č.127 72 let,Staňková Aloisie č.271 33 let,Kupková Františka č.133 91 let,Mencler Václav č.190 77 let,Vašková Emilie č.40 66 let,Janíčková Marta č.248 5 dní,Potůčková Filomena č.9 70 let, Řezníček Robert č.78 64 let,Novotný Engelbert č.40 76 let,Kocman Jan č.154 72 let.