Pamětní kniha - část VIII.

Předcházející část  Následující část

Rok 1938

Rok národní karastrofy.

Začátkem ledna velmi mrzlo, až do 13.ledna,kdy v noci nastala obleva a sníh,kterého bylo hodně,skoro všecek zmizel.Od poloviny ledna bylo pak docela jarní počasí s teplotami + 8 oC - + 10 oC. 25.ledna byla u nás viditelná polární zář,při níž nebe bylo jako v ohni.Lidé se také domnívali,že někde hoří. V měsíci únoru byly plískanice a sněhové přeháňky s deštěm.Konec února a začátek března byl neobyčejně teplý, takže většina hospodářů byla v polovině března hotova s jarním setím.

25.března byla první jarní bouřka s deštěm.Měsíc duben jako by si byl vyměnil svůj úkol s březnem,neboť v dubnu byla značná zima.9.dubna napadlo na 5 cm sněhu a také koncem dubna za stálého sněžení silně mrzlo.Nočními mrazy utrpěly hlavně ovocné stromy.také květen byl abnormálně chladný.Teprve začátkem června nastalo pěkné teplé letní počasí.V první polovině července panovalo velmi deštivé počasí,takže žně se značně opozdily a protáhly se až do prvního srpnového týdne.Také velká vedra a místní bouřky ztěžovaly hladký průběh žní.

Povodeň

Ve dnech 26. – 28.srpna velmi pršelo,takže deště znemožnily kosení trávy na lukách.Vodní srážky byly tak vydatné,že se Svitava rozvodnila a 26.srpna vystoupila z břehů.Mohutný proud vody dral se od Fránkových vedle trati dále pod most a zaplavil louky i půl Bajerovy a Jeřábkovy zahrady i s kuželnou.Voda se valila pod druhým železničním mostem a dosahovala až k trati od klemovské zastávky.Byla pouze o 5 cm níže,jak o povodni 1.3.1937.

Druhá povodeň

Ještě ani neopadly vody z první povodně a již přišly nové deště,které byly opět tak vydatné,že Svitavu zase rozvodnily,takže 2.září zase vystoupila z břehů a zaplavila ta samá místa,jako při první povodni. Nejvíce utrpěly otavy.Z luk,které byly již pokoseny,voda trávu odnesla, nepokosené louky zanesla bahnem,takže otavy nebyly vůbec žádné. Vodní srážky v těchto dvou měsících byly tedy tak vydatné,že to ani nejstarší lidé nepamatují.Podzim pak byl velmi pěkný.Za sucha se zaselo i vybraly brambory s řepou.také přípravy pro jarní setí a vůbec všechny polní práce,které byly mobilisací přerušeny,byly pak po demobilisaci v klidu skončeny.V listopadu a v prvním prosincovém týdnu,bylo ještě tak pěkně,že se ještě pásly krávy na lukách.První sníh napadl 6.prosince,ale roztál ještě téhož dne.Ve dnech 15. – 18.prosince udeřily silné mrazy, které se pak udržely přes celé vánoce.Na štědrý den začalo sněžit a sníh již zůstal ležet.

Politické události

Rok 1938 měl býti pro československý národ rokem radosti,neboť celý národ se chystal radostně oslaviti 20 letí samostatnosti a svobody RČS. Žel Bohu,radost proměnila se v žalost po událostech,které se sběhly od 21.května do 24.listopadu 1938.Když 12.března vtrhlo německé vojsko do Rakouska,které bylo přopojeno k Německu,bylo všem jasno,že pozornost říšského kancléře Hitlera bude nyní obrácena k Československu, kde žilo 3,5 milionu Němců v krajích sudetských.Tito Němci,jimž se strany Československa byly činěny všemožné ústupky, prohlásili ústy svého vůdce Henleina a razili pak dále heslo “ Zpět k říši” a to takovým způsobem,že bylo jisto,že spor s nimi nebude jen tak hladce vyřízen.Jejich provokace se stupňovaly a měly vyvrcholiti v květnu,kdy v mnohých sudetských obcích byly obecní volby.21.května bylo pak nebezpečí bezprostřední,neboť německé vojsko se začalo soustřeďovati na československých hranicích a hodlalo vtrhnouti do Československa.Naše vláda učinila protiopatření,povolala jeden ročník zálohy a naše vojsko obsadilo hranice.

Nepokoje však neustávaly a proto bylo ve většině sudetských okresech vyhlášeno stanné právo.Po tomto opatření většina předáků Sudetoněmecké strany a mezi nimi i Henlein,prchla za hranice a vyzývala své soukmenovce k povstání.Anglie a Francie chtěla v československých – německém sporu prostředkovati a proto k nám vyslala lorda Runcimana jako pozorovatele a prostředníka.ten pak prohlásil,že další soužití Němců a Čechů v jednom státě je prý nemožné,ač ode dávna oba tyto národy spolu pod jednou střechou žily.Jeho prohlášení mělo za následek,že Anglie i spojenecká Francie,učinily na pražskou vládu nátlak,abychom Německu vydaly sudetské kraje a zbavily se tak přirozených hranic a betonových opevnění nejmodernějších snad v Evropě. Přirozeně.že naše vláda nechtěla na takové ústupky přistoupiti a raději prohlásila,že abychom třeba jen píď půdy vydali.Válečná katastrofa za takovýchto okolností zdála se neodvratnou.než však kancléř Hitler dal Praze ultimatum,došlo přičiněním anglického premiera Chamberlaina ke schůzce velmocí Anglie,Francie,Německa a Italie v Mnichově dne 30.září 1938 a zde nám velmoci prostě nadiktovaly vydati požadované území Německu.Mimoto přišli také Poláci s požadavkem Těšínska a Maďaři srevisí slovenských hranic a tak jsme tu na konec stáli zrazeni a opuštěni úplně sami a nezbývalo nám,nežli se mnichovskému diktátu podrobiti.ve dnech 1.října až 24.listopadu byla pak provedena cizími vojsky okupace sudetských krajů,Těšínska a jižního Slovenska.Naši vojáci,kteří mobilisací,vyhlášenou presidentem Benešem 23.září byli povoláni do zbraně,nesměli zasáhnouti a museli jen ke všemu nečinně přihlížeti a zachraňovati jen to,co se dalo.Tak místo radostných oslav stáli jsme tu zdrceni nad troskami naší republiky,zdrceni,ale nezlomeni.Přečkali jsme šťastně celou tuto národní katastrofu a vyřídili také své vnitřní spory se Slováky,jimž dána autonomie,zvolili nového presidenta Dr.Emila Háchu i novou vládu a dali se do práce pro druhou,snad lepší republiku.

Obecní volby

Měly se konat 29.května,ale v důsledku událostí z 21.května odpadly, protože politické strany se dohodly na přidělení mandátů.Zastoupení jednotlivých stran je následující: republikánská strana 3 mandáty, soc. demokratická strana 5 mandátů, národní socialisté 5 mandátů,lidovci 3 mandáty a živnostníci 1 mandát.

Volba starosty a radních

Konala se 11.června.Starostou zvolen p.Nečas Karel č.89,náměstkem p.Karel Skřivan č.121,radními pánové Kocman Tomáš č.224,Sáňka Norbert č.2,Janíček A. č.64,Kříž Frant. Klemov č.15 . Členové obecního zastupitelstva: Zezula Josef č.155,Pisařík František č.5,Zezula Josef č.37,Sáňka Josef č.150,Řehůřek Karel č.42, Novotný Anděloslav č.40, Skřivan Antonín č.177, Zezula Josef č.24,Filouš Jan č.200,Sáňka Eduard č.36, Kos František č.64,Klimeš Emil č.213.

50let hasičského sboru

Oslava 50letého trvání hasičského sboru se konala v neděli dne 5.června za účasti druhého okrsku rájeckého.Dopoledne byla slavnostní valná hromada, slib členstva,recitace v obecním hostinci a koncert na náměstí. Odpoledne po uvítání hostí následovalo vztyčení státní vlajky,hymna, proslov náměstka župního starosty Josefa Růžičky z Olomučan,udílení diplomů zakládajícím členům,ukázka praktických cvičení,vzpomínka u pomníku padlých,položení věnce,průvod hasičstva obcí a večer veselice v obecním hostinci.

Loupež

V noci z pondělka 4.července na úterý 5.července byla vyloupena neznámými pachateli pokladna místního záloženského spolku v obecním hostinci.Pachatelé,kteří vnikli do obecního hostince oknem,odcizili z pokladny 24.000Kč,připravených pro obec Kuničky na přístavbu školy.

Úprava Dolní ulice

V pondělí 11.července bylo započato s úpravou Dolní ulice.Upraveny chodníky po druhé straně od Opálkových,až k Mičkovým.Vozovka vyvýšena,vyštěrkována a v listopadu zválcována.

Úmrtí faráře

V pondělí dne 13.června zemřel konsistorní rada a doubravský farář p.Josef Kuchta.Narodil se 18.října 1860 v Marefích.Jako mladý kněz působil v Žebětíně, v Jedovnicích a v Ostrově.Na doubravickou faru přišel dne 1.května 1907.Působil u nás tedy 31 let.Byl to kněz lidumil.Nikdy nikomu neublížil a kde mohl,tam pomohl.U občanů byl všeobecně oblíben.Byl velikým přítelem přírody.Farskou zahradu ozdobil krásnými stromy a hlavně růžemi.Také se s oblibou věnoval včelařství.Jeho zdravotní stav se velice zhoršil na podzim roku 1937,kdy se musel podrobiti operaci,která však jen jeho smrt oddálila.Na poslední cestě dne 15.června ve středu ho doprovodilo 33 kněží a velké množství občanů z Doubravice i z okolí.Za kněžstvo rozloučil se s ním v kostele rájecký farář Toncer a na hřbitově děkan Mazal z Bořitova.Za obec promluvil p.starosta obce Karel Nečas a p. řídící učitel Antonín Fiala. Občané doubravští zachovávají jej vždy ve vděčné paměti.

Ovoce

Jaderného ovoce jablek a hrušek bylo letos velice málo,ba skoro nic.za to byla velmi pěkná úroda ovoce modrého,zejména švestek.

Slintavka a kulhavka

Dlouho byla naše obec od této nebezpečné dobytčí nemoci uchráněna, ale přece se jí nevyhnula.Objevila se nejprve v domě č.5 u Pisaříků,kde hospodář věnoval a věnuje zvláštní péči dobytku a přes to byla u nich slintavka a kulhavka první.Pak se již nemoc šířila po celé obci a neměli ji pouze u dvou neb tří majitelů hovězího dobytka(Potůčkovi č.9,Kohoutkovi č.86).Většinu dobytka v obci očkoval zvěrolékař p. Rakovčík z Rájce.Mléko se jedlo dvakrát převařované a máslo přeškvařené.

Mobilisace

23.září vyhlásil president RČS Dr.Edv.Beneš všeobecnou mobilisaci.V naší obci byla tato událost známa ještě téhož dne o půl jedenácté v noci a to z rozhlasu.Ihned bylo v celé obci živo,neboť všichni ti,jichž se povolání k vojenské službě týkalo(do 40 let) si připravovali ještě v noci vše potřebné k odjezdu.V sobotu ráno 24.září bubnoval obecní strážník Leopold Kupka a četl znovu mobilizační rozkaz.Ještě téhož dne pak povolaní vojáci odjeli.V obci byla pak uvedena v činnost Civilní protiletecká obrana CPO.byly obsazeny všechny železniční mosty od Rájce ke Lhotě Rapotině,zařízena zatemňovací,poplachová,požární, pořádková a hlásná služba.Všichni úzkostlivě,ale s klidným odhodláním očekávali.co nám přinesou budoucí dny.30.září přineslo rozluštění a to takové,jaké nikdo neočekával.Dny,které pak následovaly,patří k nejkrutějším v dějinách naší vlasti.

Změny na faře a ve škole

Dne 1.září odešel na trvalý odpočinek řídící učitel Antonín Fiala a zatímním řízením byl pověřen učitel Jan Holík,který opět řízení školy předal dne 3.prosince nově přikázanému říd.učiteli Janu Blahovi,kteří k nám přišel ze zabraného Znojma.

Také na faře se stala změna,neboť po zemřelém faráři J.Kuchtovi,byl nově jmenován dosavadní kaplan Martin Papež.při této příležitosti konala se na faře 20.listopadu malá domácí slavnost,k níž byla pozvána obecní rada,starostové okolních přifařených obcí,kněží a někteří občané.

Sbírka pro uprchlíky

V měsících říjnu a listopadu muselo mnoho našich spoluobčanů opustiti své domy v okupovaném území.V naší obci provedli jsme pro tyto uprchlíky sbírku,která měla tento výsledek: celkem vybráno 825 Kč,77 kusů různého prádla a šatstva, 17 párů obuvi,1q mouky a přes 2 q brambor a na 15 kg různých potravin.Vybrané věci,potraviny a peníze byly odvedeny Okresnímu úřadu do Boskovic.

Sokol

• 13.února Předsletový večer:proslov,recitace,přednáška se světelnými obrazy o VIII.všesokolském sletu
• 20.března Akademie: X.slet volá! Ukázky sletových prostných,recitace, hry,zpěv,hudba
• 16. a 17.dobna Matka,hra od K.Čapka
• 28. a 29.května Kašpárek a spol.- Jirkův sen,veselá pohádka
• 31.července Druhý letní karneval s tančením a zpěvním programem
• 23.,25.,26. prosince Lucerna od Al.Jiráska

D.TJ.

• 27.února O presidentu Osvoboditeli přednášel uč.Stanislav Šulc
• 13.března Kde se žebrá,hra od E.Konráda
• 20.dubna Poslední měsíce života T.G.Masaryka – film v kině

Orel

• 16.ledna za vinu otcovu(Zrádce národa),drama od K.Fořta
• 19.ledna Pod jihoslovanským nebem – film v kině

M.O.K.

• 6.března Vzpomínková oslava 88.narozenin T.G.Masaryka, Al.Tichý
• 28.května Oslava 54.narozenin přes.Beneše – J.Holík,A.Fiala a děti

Škola

• 5. a 6.března Krakonoš,pohádka od V.B.Plumlovské

SKD

• 27.března Hanička z Podlesí,opereta od K.Baláka

Hasiči

• 5.června Oslava 50 letého trvání sboru za účasti II.okrsku rájeckého

Obecní knihovna

• Měla koncem roku 1938 celkem 1.601 svazků, z toho 1.349 zábavných a 252 poučných.

Obecní rozpočet

• Na rok 1938 činil 532.378 Kč,školní 14.674 Kč.přirážky činily 250%.

Vojáci v naší obci

• Byli ubytováni přechodně v Dělnickém domě č.228 za smutných dnů říjnových v počtu asi 40 – 50 mužů.

Nová záložna

Místní spořitelní a záloženský spolek “Reiffeisenka”,který dosud úřadoval ve světnici obecního hostince,koupil nyní v dražbě dům č.31 na Náměstí Svobody(dřívější majitelka Marie Borková – Kuncová,dcera zemřelého býv.starosty obce Leopolda Kunce) za 50.000 Kč a adaptoval jeho místnosti tak,že nyní jest z domu nová záložna.Adaptační práce provedl František Vitouch,zednický mistr v Rájci za 23.000 Kč.

Zemřelí : Osvald Kratochvíl č.51,Vilemína Kupková č.182, Jarmila Hrušková č.70,Ludmila Soušová č.21,Klementina Mátlová č.126, Anna Mikučická č.197,Josef Kuchta farář č.91,Jan Řezníček č.76, Josef Schůrek č.189,Rudolf Vach č.126.

V Klemově : František Juračka č.18,Antonín Řehůřek č.7,František Polák č.6.Antonín Musil č.6.