Změna velikosti písma

Horní menu

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Obec > Kronika obce > Část IX.

Pamětní kniha - část IX.

Předcházející část  Následující část

Rok 1939

Mrazy,které začaly o vánocích,přestaly dne 9.ledna,kdy nastala obleva a sníh úplně zmizel.nestálé počasí pak panovalo přes celý únor,až do poloviny března,kdy za teploty – 1o nebo O oC sněžilo.Sníh se však neudržel.Také duben a květen byl velmi deštivý a chladný.Ani v červnu nebylo o mnoho tepleji.Jen několik málo slunných dnů ukazovalo na příchod léta.Deště a chladnější počasí prospělo zejména obilí a ovocnému stromoví.také trávy,jeteliny a lucerky byly neobyčejně veliké a bohaté.pro kosení trávy na lukách si letos sedláci vybrali neobvykle příznivý týden a usušili a svezli seno tak krásné,jak již tomu dávno nebylo.Chladna opozdila i žňové práce,které teprve v třetím červencovém týdnu byly v největším proudu.I tu však po dešti 25.července se tak ochladilo,že to ve žních nikdo nepamatuje.Na štěstí toto počasí nervalo dlouho.Vyčasilo a oteplilo se a vše se s polí dobře sklidilo.Do poloviny srpna bylo pěkné,teplé a slunečné počasí.V druhé polovině tohoto měsíce přišly deště a bouřky,které znemožnily včasné sklizení otav.V září bylo ještě pár dní pěkných,ale na sv.Václava 28.září byl již mráz.Chladné dny se pak již držely,takže letošní podzim byl proti loňsku mnohem chladnější.Poněvadž v říjnu a v listopadu stále pršelo,nebylo možno dobře vykopati brambory ani řepu a tak tyto plodiny vlhkem velmi utrpěly.I podzimní setí bylo stálými dešti ohroženo.K tomu pak objevilo se na polích veliké množství myší,které způsobily značné škody na zasetých polích.V polovině prosince zamrzlo a napadlo trochu sněhu. Mrazy pak již nepovolili.Kolem vánoc a koncem roku bylo naměřeno i přes - 20 o C.Celkem možno říci,že letošní rok byl chladný a velmi deštivý.

Od loňského podzimu do letošního 15.března řítily se politické události mílovými kroky.14.březen odtrhlo se Slovensko od historických zemí a prohlásilo se za samostatný stát.15.března začalo německé vojsko obsazovati české země,které dne 16.března byly Vůdcem a říšským kancléřem A:Hitlerem vyhlášeny zvláštním výnosem na hradě pražském “Protektorátem Čechy a Morava” a včleněny do říše Německé.

Občané naší země byli tímto převratem nesmírně překvapeni,tvořili hloučky a debatovali.Očekávali s napětím příštích dnů.Se zvědavostí si prohlíželi německé vojáky,kteří naší obcí projížděli a několikrát zde prováděli svá cvičení.Když náš národ,který ještě po loňském podzimu byl rozdělen na dva politické tábory, se nyní začal z popudu státního presidenta Dr.E.Háchy sjednocovati ve všech obcích v jediné hnutí “Národní souručenství”, byl i v naší obci dne … proveden nábor do tohoto jediného velkého politického tábora.Jeho výsledek u nás byl následující: Přihlásilo se celkem 400 mužů od 21 let.Nepřihlášených zůstalo 6 mužů.Tím zanikly všechny bývalé politické strany,jichž v naší obci bylo celkem 5.Vedoucím místní skupiny Národního souručenství byl jmenován p.Alois Štěrbáček, úředník č.71.Nový výbor byl sestaven následovně: zástupcem vedoucího jmenován Antonín Kala,rolník č.77, jednatelem Antonín Geršl,obchodník č.27, hospodářem Jindřich Šauman, zaměstnanec eletr.poulič.drah č.69, sociálním činovníkem Josef Zezula, technický úředník č.41,propagačním činovníkem Ladislav Potůček, rolník č.97,kulturním referentem Jan Blaha, řídící učitel č.90,zapisovatelem František Potůček,úředník č.9, dozorci Čeněk Klimeš,obchodník č.92,Antonín Skřivan,zámečník č.177.

Do mládeže Nár.souručenství se u nás přihlásilo 89 hochů a 64 dívek 17 – 24 letých.Náčelníkem jmenován Jaroslav Podloucký.

Změny,jež bylo nutno provésti následkem nového uspořádání věcí v naší obci.Na rozcestích byli posteveni noví ukazatelé cest s nápisy nejdříve v řeči německé a pak české: Holeschin – Holešín,Raitz – Rájec, Kuniczek – Kuničky,Aujezd – Újezd,Obora a Lhota Rapotina.Před obcí od Rájce a Lhoty Rapotiny byly postaveny nové velké tabule s nápisy Doubrawitz – Doubravice.Dosavadní staré české označení bylo odstraněno.Také tabulky se jmény ulic a náměstí byly sňaty.Na zastávce v Klemově bylo české označení Doubravice n.Svitavou zatřeno o pořízen nápis dvojjazyčný německo – český Doubrawitz a.d.Zw. – Doubravice n.Svitavou.Také pošta byla nově označena(Postamt – Poštovní úřad).

Veřejné budovy(škola,radnice,pošta) musely si opatřiti též novou německou rudou vlajku s hákovým křížem,která musela býti vyvěšována současně s naší také novou vlajkou,když původní s modrým klínem byla nyní změněna tak,že modrý klín protáhl v v modrý pás,tj. tři pruhy.

Válka,která dne 1.září vypukla mezi Německem a Polskem měla za následek,že ihned bylo uvedeno v chod řízené hospodářství atak již 27.září byly u nás vydávány všem kmenové listy,v nichž musel majitel přesně označiti obchodníka, u něhož bude stále své nákupy činiti. 1.října pak byly již vydávány první lístky na potraviny a to lístky na cukr,chléb, tuky,maso,mléko a poživatiny.Na jednotlivé lístky bylo možno obdržeti: cukr 40 dkg týdně pro osobu,chléb 2.900 g týdně pro osobu,tuky 7 dkg másla,7 dkg sádla, 7 dkg umělého tuku týdně pro osobu.Z poživatin buď hrách,fazole,krupici,rýži,kroupy vždy jeden druh týdně a to 15 dkg.Také káva,čaj,cikorka,kávové náhražky a mýdlo byly na lístky.Mýdla se dostalo pouze 1/8 měsíčně na osobu a bylo to mýdlo jednotné.Také na obuv a textilie byly vydány lístky,opravňující k nákupu uvedeného zboží. Bez lístku nikdo nic koupit nedostal,leda pod rukou a za nemožně vysokou cenu.

Po 15.březnu stala se u nás také zákonným platidlem říšská marka a to v poměru 1 : 10 to jest,že za jednu říšskou marku jsme dávali 10 Kč.Drobných peněz bylo stále méně.Lidé se s počátku jen velmi těžko v říšskoněmeckých penězích vyznali a často se stalo,že některý zaplatil německou mincí v hodnotě našich 5 korun,domnívaje se,že je to náš 25ti haléř.

Odvody koní konaly se v Blansku dne 9.prosince 1939.Z naší obce byli koně přímo odebráni těmto hospodářům:Ladislavu Potůčkovi č.97, Josefu Svěrákovi č.62,Bedřichu Kuncovi č.81,Antonínu Janíčkovi č.64, Eduardu Opálkovi č.55 po jednom.Koně L.Potůčka a B.Kunce byli evidenční.Odvedeni na povolání byli koně hospodářů: Jeřábek R. Klemov č.12,Janíček A. č.64,Stloukal A. č.83,Kunc Fr. č.85,Podloučka Jan č. 28,Sáňka B. č.14 všem 1 kůň,Šafránek R. č.72,Mrázek Jar. č.97 oba koně.

Odvádění sádla z domácích zabíjaček započalo 25.prosince.Množství bylo určeno dle váhy zabitého vepře.Do 100 kg váhy se odevzdávaly 4 kg sádla,do 120 kg váhy 8 kg sádla,do 150 kg 12 kg.Sádlo se odevzdávalo u p. starosty K.Nečase,který je zase odváděl do Brna.

Sbírka pro národní pomoc konala se v naší obci dne 8.října a vynesla celkem 912,50 Kč mezi občanstvem a 440 Kč mezi obchodníky a živnostníky.Úhrnem se tady vybralo 1.352,50 Kč.Peníze byly poslány Ústředí Národní pomoci do Prahy.Účelem těchto sbírek,jež se konaly ve všech obcích Protektorátu bylo opatřiti pomoc osiřelým a opuštěným českým dětem a strádajícím rodinám a ochrániti je před zimou,hladem a nemocemi.

Úprava cesty před sokolským hřištěm započala 28.srpna,když před tím v roce 1937 byla tato cesta upravena až po mlýn p.Rudolfa Řazníčka. Vozovka byla vyvýšena,vyštětována a po obou stranách upraveny příkopy.Po celé délce ulice od Podlouckých č.67,až ke mlýnu na podzim vysázeny hrušně.

Zastavovací plán dala obec poříditi pro bývalou pomologickou zahradu,jejíž části majitel František Slezák odprodával jednak sousedům a ostatním zájemcům na stavební místa.Z plánu je patrno,že zde může státi 16 nových domů,takže zde vznikne úplně nová čtvrť.První dům zde již letos v létě postavili manželé Mátlovi a má popisné číslo 256.Dům vystavěl zednický mistr A.Moráň z Lysic.Druhý dům s popisným číslem 258 patří manželům řezníčkovým a vystavěl jej zednický mistr Fran. Vitouch z Rájce.Toho roku bylo zde také započato se stavbou domků pro manžele Nippertovy a Štěrbáčkovy.

Během let 1937 – 39 byly postaveny tyto domy:č. 247 Ulice 28.října majitel Kupka Josef dílovedoucí,dům č.248 v Ulici 28.října majitel Janíček František zámečník,rozdělen mezi dva majitele a to s č.167 majitel Dvořáček František stolař a nová půlka s č. 249 majitel Novotný Josef dělník,dům č. 250 v Ulici 28.října majitel Vetchý Michal železničář, dům č.260 v Ulici 28.října majitel Štoudek Josef stolař,dům č.252 v Ulici 28.října majitel Kuběna Josef dělník, dům č.253 v Ulici 28.října majitel Král František zámečník,dům č.254 v Ulici 28.října majitel Šavrňák Václav zednický polír,dům č.255 v Ulici 28.října majitel Matuška Alois stolař,dům č.257 v Ulici 28.října majitel Kopeček Josef stolařský dělník,dům č.259 v Ulici 28.října majitel Štoudek Jaroslav kovář,dům č.262 v Ulici 28.října majitel Pavlů Stanislav dělník,dům č.263 v Ulici 28.října majitel Mareček Alois dělník,dům č.264 U cihelny majitel Hlaváček František dělník,dům č.265 Za humny majitel Koudela Karel pomocný dělník.

Také v Klemově vystavěl zednický mistr Tomáš Řehořek z Doubravice na parcelách přináležejících obci Doubravici dvojdomek s popisnými čísly 260 majitel Vilém Prokop vlakvedoucí a 261 majitel Zachoval z Jabloňan.

Jak patrno,stavělo se během posledních let nejvíce v Ulici 28.října,kde se za dobu 15 let vyrostlo již 52 nových domků.Koncem riku 1939 má tedy naše obec celkem 265 domovních čísel a osada Klemov 26 čísel.

Oprava věžních hodin

Hodiny na věži zdejšího kostela již po mnoho a mnoho let nešly.Teprve letos,z nařízení Okresního úřadu v Boskovicích byly zámečníkem a mechanikem Josefem Kuncem č.88 rozmontovány,vyčištěny a opraveny,takže nyní opět jdou,bohužel ještě ne dosti přesně.

Stavba silnice Obora – Klemov

Naše obec neměla a dosud nemá řádného silničního spojení s okolními obcemi,vyjma spojení s Rájcí a Lhotou Rapotinou.Letos bylo započato také se stavbou silnice Obora – Klemov – Doubravice.Stalo se tak přičiněním p.Františka Janíčka,rolníka č.64,který jako člen okresního zastupitelstva vpravdě tuto silnici vychodil.Sinice vede z Obory do Klemova,nad Klemovem pak přetíná mnoho pozemků klemovských občanů a vyúsťuje u potoka Oderky v Klemově,když přeťala zahradu p.Antonína Štrofa na dvě půlky.Prozatím končí u kolejí hlavní železniční trati,odkud má pokračovati přes Svitavu a náhon k okrasní silnici Boskovice – Blansko.Zde bude však nutno vybudovati dva důkladné mosty,poněvadž dosavadní brod nad tzv.splávkami nevyhovuje a most přes náhon je chatrný.Snad v nejbližších letech se těchto mostů dočkáme,jakož i jiných silnic,takže naše obec bude míti spojení s ostatními obcemi,které to jistě toto uvítají.

Vzdělávací činnost byla letos v důsledku politických událostí menší jako léta předešlá,přesto však neustala docela.Ponejvíce se hrála divadla, jež nebyl nikterak omezena.přednášky a shromáždění se konati nesměla.

Sokol

  • 5.února Divadlo stréčka Křópala sehrálo veselohru od R.Nížkovského Dvě ženy stréčka Křópala
  • 10. a 11.června Děvče z předměstí,fraška se zpěvy od Brožíka
  • 16.července uspořádán na sokolském hřišti III. letní karneval
  • 10.prosince Dramatický odbor Národního souručenství z Jestřebí sehrál hru Vikrorka od J.M.Koubka dle B.Němcové
  • 23.,25. a 26.prosince sehrána Tylova báchorka Jiříkovo vidění

D.TJ.

  • 5.března Soud boží,vesnické drama

Orel

  • Za celý rok nevykázal žádnou činnost,ani tělocvičnou,ani vzdělávací.

Lidové kino

  • Sehrálo v podzimních měsících 3 vzdělávací filmy: Prodaná nevěsta, Škola základ života a Tulák Macoun.

Sportovní klub

  • Kromě činnosti fotbalového nevykázal letos žádný vzdělávací podnik.

Hasiči

  • Rovněž nabyli letos kulturně činni.

M.O.K.

  • Uspořádala 12.března Masarykův večer s proslovem,recitacemi, hudebními a zpěvnými čísly.

Po 15.březnu odjelo mnoho dělníků z naší obce,kteří byli dosud bez zaměstnání za prací do různých měst a míst v Německé říši.Tak pracují někteří v Berlíně,Brémách,Štutgartu,Norimberku a jinde.

Zemřelí: Odehnalová Josefa 63 let č.50,Vachová Anežka 70 let č.126,Kuběnová Aloisie 72 let č.34,Strachoňová Josefa 66 let č.117, Valtr Vincenc 62 let č.64,Odehnalová Františka 76 let č.46,Matuška František 77 let č.122,Horáková Josefa 88 let č.98,Včelařová Jenoféfa 67 let č.102, Sáňková Josefa 92 let č.140,Valtr Alois 1 rok č.64,Jeřábková Žofie 76 let č.75,Mička Karel 45 let č.119,Pokorný Antonín 63 let č.80, Zelený Vladislav 3 dny č.15,Kupka Josef 38 let č.247,Vaněk Josef 79 let č.66, Stloukalová Marie 62 let č.113.

V Klemově zemřeli: Políková Vincencie 60 let č.16,Hegr Josef 66 let č.17.

Zapečetění kroniky

Podle nařízení ministerstva školství a národní osvěty končím zápisy v této kronice,v níž jsou zápisy od roku 1918 – 1939,zapečeťuji ji a ukládám na obecní úřadě.Rok 1940 a další jest již zapsán v nové pamětní knize,která byla podle příkazu v září 1940 nově založena.

Holík Jan obecní kronikář

Rok 1940

Kronika tato,která musela býti z příkazu Němců zapečetěna, poněvadž zápisy v ní neodpovídaly nacistickému duchu,byla nejprve uložena na obecním úřadě,ale později putovala do Boskovic a odtud do Brna,kde byla po čas války uložena v Zemském archivu.Poněvadž jsme měli odůvodněné obavy,že kroniky mezi nimi i naše,budou dány do stoupy na sběr starého papíru,opatřili jsme rychle 3 její opisy a uschovali u jednotlivých občanů.

Naše pamětní kniha nám však nyní po válce na podzim 1945 byla navrácena a tak se zpětnou platností zapisujeme do ní všechny události, které se seběhly v naší obci během války,jakou kdy lidstvo bylo stiženo.

Obecní zastupitelstvo

Starostou v této době byl p.Karel Nečas, č.89,jeho náměstkem p.Karel Skřivan, č.121,radními pánové:Tomáš Kocman č.224,František Kříž Klemov č.15,Norbert Sáňka č.2 a Antonín Janíček č.64.Členy zastupitelstva byli:Josef Zezula č.41,Jan Filouš č.200,Emil Klimeš č.213, Andšloslav Novotný č.40,Antonín Skřivan č.177,Čeněk Klimeš č.92,Jan Podloučka č.28,Fr.Štěrbáček č.55,Fr.Pisařík č.5,Josef Sáňka č.150,Karel Řehůřek č.42 a Josef Hlaváček č.157.

Počátek roku byl neobyčejně mrazivý.Ráno bývaly kruté mrazy až - 30oC,které ani přes den nepovolily.Dne 19.ledna za silného větru neobyčejně sněžilo a vytvořily se obrovské závěje.Tak velká zima byla naposledy před 10 roky v roce 1928 – 29.Ani v únoru mrazy nepovolily, ba naopak zesílily.Velkou zimou utrpěla velmi zvěř.Koroptve a bažanti přilétali až na dvory.Ba i zajíc se objevil na náměstí.Teprve počátkem března se zdálo,že zima povoluje,ale 5.března se strhla taková fujavice, jaké nikdo nepamatuje.Plískanice,které pak nastaly,způsobily,že jarní setí bylo velice opožděno.Když sníh roztál,ukázalo se také,že mráz způsobil velké škody na ozimech,takže většina pšenice a žita se musela v našem katastru zaorati.To,co zůstalo,bylo špatné jak na slámu,tak zejména na zrno.

Letošní krutá zima,již druhá v posledních 10 letech,způsobila obrovské škody na ovocném stromoví v našem kraji.Nejhůře jsou na tom ořechy,které zmrzly všechny.leč ani jabloně,hrušně ,a to i staré stromy, neodolaly a zmrzly.Co nezničil mráz, to dokončili zajíci,kteří zejména u cest, ale i v zahrádkách ohlodali kdejaký nechráněný stromek,takže na jaře pak uschl.Ztráty na ovocném stromoví jsou letos tak velké,že je nabude možno tak lehce a hlavně rychle nahraditi.

Jaro i léto bylo letos tak chladné,jak již tomu dávno nebylo. V červenci neustále pršelo a ráno bývaly tak husté mlhy,jako jindy v říjnu a listopadu.Chladné počasí zapříčinilo opoždění žní,které započaly až poslední týden v červenci a počátkem srpna.Neustálé deště odháněly rolníky téměř den co den od práce a způsobily,že obilí beztak již špatné, úplně polehlo,sláma zplesnivěla a dostala rez.Tak letošní žně a úroda byly jedny z nejšpatnějších za poslední léta.Také v srpnu chladna a deště neustaly.Koncem srpna byla ještě polovina úrody na polích a obilí začalo porůstat.Teprve v září se počasí zlepšilo,takže brambory a řepa se pohodlně za sucha sklidily.Brambor bylo dosti,ale hodně jich bylo černých.Podzimní setí bylo skončeno včas.V polovině října již přišly mrazíky a 27.října napadl už první sníh.Zima se letos vůbec brzy přihlásila. Sněhu letos bylo hodně a také mrazy dosahovaly až – 20oC.

Vzteklina v obci

Dne 13.března měl pohřeb p.Antonín Stloukal,zámečník č.240,který byl pokousán vzteklým psem a zemřel za hrozných bolestí v nemocnici v Brně.Členové jeho rodiny,žena,2 malé děti,příbuzní a řada jiných osob,kteří s ním přišli do styku a které snad pokousal a poškrábal,byli očkováni sérem proti vzteklině Dr.Musilem z Rájce.

Jeho pohřbu se zúčastnilo veliké množství lidí,a to zejména také ze Lhoty Rapotiny,odkud Antonín Stloukal pocházel.

Dne 4.dubna jsme vyprovázeli na poslední cestě p.Vincence Kašpárka,traťového řemeslníka ve výslužbě.Býval dlouhá léta předsedou místní školní rady,zakládajícím členem Sokola,náčelníkem hasičů a v posledních letech členem letopisecké komise.Byl také dobrým lidovým hudebníkem a jeho oblíbeným nástrojem byl klarinet.V poslední době zpíval II.bas s kostelními zpěváky při mších a pohřbech.Však také muzikanti v počtu 20ti jej doprovodili smutečními pochody do hrobu.Na hřbitově se s ním za všechny rozloučil řídící učitel v.v.Antonín Fiala č.79.

Nové peníze

Počátkem tohoto roku byly vydány nové papírové koruny a pětikoruny s novým německo-českým označením na místo našich pěkných a zejména hodnotných korun a pětikorun československých.také 20ti a 50ti haléře se razily nové,z hliníku.Od nynějška platily na území naší republiky, proměněné nyní v Protektorát,všechny druhy říšskoněmeckých peněz.Lidé jen neradi přijímali tyto peníze a přímo je nenáviděli.Každý se jich hleděl co nejdříve zbavit.Naše staré a poctivé československé si schovávali pro lepší časy.

Odvádění vajec

Dne 18.března začali všichni chovatelé nosnic podle nového německého nařízení odváděti vejce,a to z jedné nosnice 60,později i 65 vajec ročně. Lidé na toto nařízení reagovali tím,že omezili počet slepic na nejnižší možnou míru a ještě během roku hlásili,že jim jedna nebo dvě nosnice uhynuly,aby dodávka vajec byla co nejmenší.Později to bylo ztíženo kontrolami,které se občas přesvědčovaly o pravém stavu nosnic. Mnoho nehlášených slepic při těchto náhlých kontrolách “slepičářů” zahynulo prostě tím,že se zadusily v rozličných skrýších,které si pro ně chovatelé připravili.vejce sbíral každé pondělí p.Vilém Horálek z Rájce a vyplácel za ně podle váhy 65 –75 hal. za kus.Později byla sběrna vajec u obchodníka Antonína Geršla.

Sbírka kovů

Dne 18.dubna se konala v naší obci sbírka ušlechtilých kovů pro Říši jako prý “Dar vůdci A.Hitlerovi” k jeho 51.narozeninám.Něco se vybrat muselo,ale nečekali jsme toho ani tolik.Sbírka vynesla: 4,4 kg mědi,18 kg mosazi,13 kg bronzu,1,2 kg cínu, 35 dkg olova a 20 dkg hliníku.Byla toho věčná škoda.

Odvádění mléka

Nové nařízení německých pánů postihlo v květnu naše rolníky.Bylo to nařízení o povinné dodávce mléka.zajímavé bylo,že dodávané mléko mělo naráz až nápadně malou tučnost,která později byla čas od času zkoumána a kontrolována.Na štěstí vždy to dobře dopadlo.Sběrna mléka byla nejprve v hasičské zbrojnici a později v místnosti vedle zbrojnice.

Úprava Zahradní ulice

Tato ulice,ač nebyla nikdy zvláště pro jízdu povozy používána,byla již léta ve velmi špatném stavu.Potom byla letos aspoň částečně upravena. Dne 16.června započali sedláci s dovážkou drtě,kterou byla vozovka v této ulici vyvýšena a na tolik zlepšena,že nyní této cesty je pro jízdu na pole ke Kuničkám,Za zmolou i jinde hojně používáno.

Nové označení všech místních obchodů,hostinců,školy,záložny a tabulí řezníků,stolařů,kovářů a pekařů bylo provedeno letos v září,podle německého nařízení,a to tak,že nápis nejdříve v řeči německé a potom teprve v řeči české: Schule – Škola.I tímto zevní označením chtěli nám Němci zdůraznit naši příslušnost k nenáviděnému Reichu.Řezník Karel Načas č.89 nevyvěsil raději žádnou tabuli,než by dal německo – českou.

Odvádění sádla

Domácí porážky se musely hlásiti na obecním úřadě a zde byly teprve povoleny.Z každého zabitého kusu se muselo odváděti podle váhy určité množství sádla do sběrny p.Bajera,řezníka v Blansku.ze 100 kg – 3 kg sádla škvařeného.

Přehlídka koní,koňských postrojů a povozů z obcí Doubravice a Holešína,konala se deštivého počasí 7.října na náměstí.vykonali ji němečtí důstojníci a vojáci.

Stavba obecní kanceláře

Dosud bývala obecní kancelář v bytě p.starosty Karla Nečase.Schůze obecní rady a obecního zastupitelstva se konávaly v obecním hostinci ve světničce,která byla k tomuto účelu určena a v níž jest také umístěna obecní knihovna.Vzhledem k mimořádným válečným poměrům,kdy styk občanstva s obecním úřadem a p.starostou byl mnohem živější a častější jako za normálních dob,usneslo se obecní zastupitelstvo zadaptovati pro obecní kancelář a zasedací síň část budovy v bloku obecních domů vedle pošty č.33.S úpravou této části budovy bylo započato v polovině října podle plánu staveb.asistenta Eduarda Kaly č.209.Do zimy byla obecní kancelář již na tolik hotova,že se v ní počalo úřadovati.Zasedací síň,omítka a definitivní úprava celého obecního úřadu bude dohotovena příštím roce na jaře.Dosavadní úprava si vyžádala nákladu 26.000 Kčs.

Nábor žen do Nár.souručenství

Letos bylo přikročeno k náboru českých žen do jediného politického hnutí Národního souručenství,když již loni byly v tomto hnutí soustředěni všichni mužové.V naší obci konal se tento nábor ve dnech 1. – 15.dubna a celkem se přihlásilo 29 žen ve stáří 21 – 24 roků a 379 žen ve věku ve stáří od 24 roků výše,tedy 408 všech,což činí 95%

Sbírka pro Národní pomoc,která se konala u nás počátkem prosince a kterou provedl Místní výbor Národní pomoci vynesla celkem 3.728 Kčs.

Nedostatek “vhodných”učebnic ve škole

Změněné poměry za protektorátu odrážely se zejména ve škole. Dosavadní učebnice nevyhovovaly zřejmě novému pojetí vyučování na školách a musely býti z vyučování vyřazeny.Připomínaly příliš republiku a nebyly Němcům vhodné.Jedině početnice zůstaly a to ještě muselo býti každé č u zkratky Kč začerněno.ze žákovských knihoven všechny závadné knihy musely býti odevzdány na sběr starého papíru a knihovny byly zapečetěny,takže zbylé knihy nesměly býti žactvu půjčovány. také mapy a mnohé obrazy byly odeslány ke zničení.Zachránilo se jen málo, poněvadž vše bylo zapsáno v inventárních knihách a bylo nebezpečí,že vše vyslídí německý zemský inspektor,který školy objížděl.Učitelská knihovna byla postižena stejným osudem jako žákovská.Byla zapečetěna a půjčovat se smělo jen to, co přišlo od nadřízených úřadů jako dar a bylo psáno v duchu říšského myšlení.

veliké potíže byly s vyučováním němčiny,jež bylo zavedeno již od první třídy,a to zde a ve II.tř. po čtyřech hod. týdně,v ostatních třídách po 7 hod.týdně.Učitelé museli navštěvovati povinně kursy německého jazyka a pak byli předvoláni ke složení zkoušky z němčiny.těm,kteří při zkoušce neobstáli,byl zastaven platový postup a zařazováni do jiných povolání. Také obecní knihovna byla postižena násilným vyřazováním knih. Z nich však většina,díky knihovníkům Ant.Fialovi a Josefu Mátlovi,byla zachráněna. Nutno zdůrazniti,že četníci,kteří knihy určené k vyřazení přehlíželi,počínali si benevolentně a nebyla-li kniha,určená ke zničení, právě toho vydání jek určeno,tedy zůstala v knihovně.Mnoho knih bylo také u soukromníků uschováno po celou válku.Tak tedy řádili naši ochranitelé mezi českými knihami,o nichž věděli,že jsou studnicí,ze které Čechové povždy budou čerpati sílu a odvahu k činům proti cizáckým vetřelcům,s nimiž jsme se nikdy nesmířili a jimž vypověděli boj na život a na smrt!

Kulturní činnost

v roce 1940 nebyla tak pronikavá jako v létech předešlých.Omezila se ponejvíce na pořádání divadelních představení jednotlivými spolky. Dne 17.,24. a 25 března sehrál dramatický odbor těl.jednoty Sokol operetu J.Loukoty a B.Polácha Mé štěstí má zlaté vlasy.

  • Dne 27.března uspořádala Mládež nár.souručenství přednášku : Hospodárným využitím půdy ke zvýšení její výnosnosti.přednášel prof.hospodářské školy z Boskovic Heřman Dorn.
  • Dne 23.června provedl místní Orel hru se zpěvy od J.Horského a J.Očenáška Ta naše písnička česká
  • Dne 20.října uspořádali hudebníci Koncert z populárních skladeb,který řídil Jan Holík.
  • Dne 3.listopadu uvedl dramatický odbor Sokola veselohru K.Bortfelda Kristiánka na suchu.
  • Dne 18.listopadu uspořádali hudebníci Druhý koncert s pořadem českých tanečních a koncertních skladeb,který opět řídil učitel Jan Holík.
  • O vánočních svátcích dne 25. a 26.prosince sehráli Sokoli populární operetu J.K.Tyla Perly panny Serafinky s hudbou Rud.Piskáčka.

 

Perly panny Serafíny

Perly panny Serafíny

Perly panny Serafíny

Tímto divadelním představením byla zakončena všechna kulturní práce vykonaná tohoto roku v naší obci.

Narození: Štoudek Jaroslav č.259,Janíčková Marta č.248, Havranová Marie č.10,Gromeš Josef č.180,Novotná Marie č.112, Šafránek Josef č.72,Dvořáček Josef č.167,Pešlová Věra č.182, Bartáková Anna č.245,Helisová Anna č.140,Janíčková Emilie č.185,Válková Jana č.89,Gerhardová Marta č.217,Bezděková Libuše č.64,Šindelková Emilie č.242,Matušková Josefa č.255,Nippert Karel č.189,Šafránek Miroslav č.2,Zezulová Emilie č.140,Mikulášek Otto č.149,Sehnalová Anna č.243, Konstanzová Eliška č.40,Kučerová Jaroslava č.198,Hepp Gustav č.214, Štoudek Jan č.50,Podloučková Anna č.241,Štoudek Ladislav č.141, Mudra Jan č.205, v Klemově Mrnka Jan č.268.

Zemřelí: Havranová Anna č.10 stáří 4 hodiny,Součková Františka 72 let č.142,Sáňka Vincenc 78 let č.36,Jalová Marie 68 let č.166, Stloukal Antonín 31 let č.240,Stloukalová Mar. 47 let č.61,Kašpárek Vincenc 69 let č.161, Nippert Vilém 59 let č.93,Kohoutek Jan 45 let č.86,Opálková Františka 71 let č.7,Okáč Antonín 29 let č.84,Matušková Josefa 3 dny č.255,Vojancová Jana 2 měsíce č.64,Opálková Josefa 66 let č.54,Vintrová Marie 70 let č.168,Křivohlávek Josef 45 let č.44,Musil Osvald Petrovice 37 let č.61 pohřben v Doubravici,Novotná Františka 23 let č.127,Odehnal Antonín oběšen v lese k Bořitovu 35 let,Hegr Ladislav z Klemova 19 let č.17,Macek František 59 let č.21,Grim Jan 52 let č.2.

Rok 1941

Začátkem ledna velice mrzlo a napadlo také hodně sněhu,což bylo velmi špatné pro zvěř,která opět letošního roku velmi trpěla. 20.ledna nastala velká obleva,ale pak opět zamrzlo,takže chladna a zimy potrvaly až do konce března.O svátcích velikonočních se za veliké fujavice chumelilo jako uprostřed zimy,takže po celé svátky,které byly v polovině dubna,bylo velice chladno.

19.dubna poprvé zahřmělo a po této první jarní bouřce nastala ještě chladna.která potrvala až do poloviny června.To mělo za následek, že se všechno ve vzrůstu opozdilo.Zejména zimou utrpěly ovocné stromy,které pěkně a hodně kvetly.Ovoce sice letos bylo dosti,hlavně modrého,ale při lepším počasí ho mohlo býti ještě daleko více.Koncem června nastal s počasím obrat k lepšímu.Dostavila se vedra až + 33oC ve stínu,která se pak zvyšovala ještě do půle července.

Letošního roku se vydařily trávy,lucerky a jeteliny,které měly s počátku dosti vláhy a později hojně tepla.S jejich kosením bylo započato až koncem června a za krásného počasí se vše pěkně usušilo a svezlo domů,jako roku minulého.Žně počaly letos velmi pozdě,a to teprve počátkem srpna.V celku se vše dobře sklidilo a obilí,zejména pšenice se hodně urodilo.Hospodáři však naříkali na její snětivost.Žita bylo málo. Horší to bylo s bramborami a řepou,které mnozí vybírali již za mrazu. Mnoho brambor bylo černých a shnilých.také s podzimním setím hospodáři letos uvízli.Selo se za deštivého a mrazivého počasí.Konec roku se celkem vydařil.zamrzlo jen málo a napadlo také trochu sněhu.Mírné mrazíky se střídaly s oblevou a na Štědrý den bylo dokonce bláto.V celku je možno říci,že letošní rok byl převážně chladný a drsný.

Dne 16.března,v den 3.výročí zřízení hitlerovského Protektorátu,byla na domě p.Karla Valáška č.59 stržena se žerdi a na budově poštovního úřadu č.33 roztržena německá vlajka s hákovým křížem.Dvě četnické pátrací stanice zahájily u nás ihned rozsáhlé pátrání po pachatelích a v pozdních večerních hodinách byli zatčeni: Jan Opatřil z Doubravice č.231 a Arnošt Čuma z Holešína.Oba pak byli odvezeni do vězení v Blansku a odtud později k soudu do Brna.Jan Opatřil byl po měsíci propuštěn,kdežto Arnošt Čuma se vrátil až za půl roku.Jinak proběhl tento den v klidu.

Zastavení činnosti Sokolu

Němci věděli,že v Sokolstvu mají svého nejúhlavnějšího nepřítele a proto se hleděli Sokola co nejdříve zbaviti.Dne 12.dubna t.r. zastavili proto činnost Sokola v celém Protektorátě.Zprávu o tomto činu Němců se zdejší činovníci jednoty sokolské dozvěděli o několik hodin dříve než ji přišel ohlásit četnický praporčík Vach z Rájce.Ten podle rozhodnutí Němců zabavil u nás veškerý sokolský majetek,o čemž byl na obecním úřadě sepsán zvláštní protokol.Zároveň byla zabavena celá finanční hotovost nacházející se v pokladně,která však nabyla značná.Divadelní představení Okénko,veselohra od O.Scheinpflugové,které jednota připravila na velikonoce,nesmělo se již konati.Veškerý majetek Sokola byl dán nejprve pod dozor starostovi jednoty p.Ladislavu Potůčkovi.

Později byl správcem tohoto majetku jmenován p.R.Janků.Po něm byl správcem sokolského majetku Němec Gottfried Drab ze Lhoty Rapotiny.Za jeho správcování utrpělo sokolské hřiště a majetek na něm nejvíce škod.Mnoho věcí bylo zničeno,poškozeno nebo vůbec ukradeno. Celkovou škodu způsobenou na majetku odhadla si jednota jen docela mírně na předválečných 8.720 K.

Resignace starosty

Dne 13.července resignoval na přání Němců dosavadní starosta obce p.Karel Nečas,řezník č.89,bývalý legionář.Jeho nástupcem se stal náměstek p.Karel Skřivan,železničář č.121.Ten vedl obecní agendu do 1.listopadu,kdy se rovněž funkce úřadujícího náměstka vzdal,ježto většinu času pobýval ve službě.Od listopadu ujal se funkce starostenské radní p.Tomáš Kocman,soukromník č.224,ve funkci úřadujícího radního.

Obecní tajemník

V mimořádné válečné době vzrostla agenda obecního úřadu tou měrou,že ji starosta obce nemohl sám vůbec zvládnouti a proto zvolilo obecní zastupitelstvo obecního tajemníka,kterým se stal p.Oldřich Hlaváček,abiturient reálky z Doubravice n Svitavou č.179.Úřadovati započal již roku 1940,a to dne 15.září s měsíčním platem nejprve 450,- K, později 715,- K. I pak ještě denně vypomáhala na obecním úřadě sl. Božena Řezníčková,úřednice z Doubravice nad Svitavou č.193,za měsíční odměnu 400,- K. Místní učitelé Jan Holík a Josef Mátl, obstarávali a vedli zásobovací agendu v obci a vydávali potravinové lístky.Obecní úřad jim vyplácel za odpracovanou hodinu 4,- K.

Různých prací na obci bylo v této mimořádné době tolik,že mimo uvedené osoby čas od času byli povoláni k provedení různých soupisů pánové Anděloslav Novotný č.40,Josef Kalík z Klemova č.24,Rudolf Kunc č.34,František Matuška č.221.Také jim byla za provedené práce obecním úřadem vyplácena odměna.

Dokončení úpravy obecního úřadu

Během roku byla dokončena úprava obecní kanceláře a zasedací síně, která byla dřevěnou zasklenou stěnou rozdělena na dvě části.Ve větší části zasedá nyní obecní zastupitelstvo a z menší části se stala nová kancelář,jelikož původní již nedostačuje.celková úprava obecního úřadu si vyžádala nákladu 63.699,80 K.

V červnu byla dokončena úprava vozovky v Sokolské ulici před sokolským hřištěm,až po most vedoucí přes náhon ke mlýnu p.Řezníčka č.67.Povrch této cesty byl vyštětován a vyštěrkován a cesta upravena.

Pokračování na stavbě silnice

Od jara se pokračovalo ve stavbě silnice Obora – Klemov – Doubravice,která byla v červenci zválcována až po potok Oderku v Klemově.Zbývá postaviti mosty přes uvedený potok a přes Svitavu, jakož i dostavěti silnici od zastávky k okresní silnici Boskovice – Blansko. 

Zastavení porážek u řezníků

V druhé polovině roku přestali místní řezníci porážeti dobytek na svých vlastních jatkách a museli si pro svůj příděl masa dojížděti na jatky v Boskovicích,kam také museli rolníci dobytek pro porážku určený dopravovati. maso z Boskovic řezníkům dovážel p.Josef Fojt č.120,který si za tím účelem pořídil zvláštní korbu vybitou plechem.

Dodávky obilí a brambor

Stejně jako roku minulého i letos museli rolníci povinně dodávati přebytky obilí ze své sklizně.Rolníci si sami museli vypočítati pro svou vlastní spotřebu,na setí a pro dobytek na celý rok.Dávka pro jednu osobu na měsíc činila u těchto samozásobitelů 14,5 kg obilí.Z toho 9,5 kg žita a 5 kg pšenice.ječmen se čítal jako chlebovina.Za 1 kg žita nebo pšenice bylo 1,25 kg ječmene.Družstvo v Rájci platilo za 1 q žita 16 – 170 K, za 1 q pšenice 180 – 200 K.také brambory se povinně odváděly.Ježto obci bylo předepsáno k odvedení 47 vagonů brambor,musela obec dodávku rozepsati tak,aby brambory odevzdali i ti pěstitelé,kteří jimi osázeli plochu i jen 10 arů.za 1 q odevzdaných brambor se vyplácelo 34 – 52 K.Pěstitelům byly ponechány 2 q brambor na osobu a po 5 q na osázení 1 miry.Výkrm dobytka bramborami byl zastaven.Spotřebitel platil za 1 q brambor 60,- K.

Vyhlášení vyjímečného stavu

V důsledku vyhlášení vyjímečného stavu krvavým Reichsprotektorem Heydrichem v Protektorátu nesměly se konati žádné kulturní a sportovní podniky,jakož i žádné schůze a shromažďování občanstva.jen v kině konala se obvyklá představení,ale musela skončit do 22 hodiny.Na tuto hodinu byla s počátku stanovena stanovena uzavírací hodina.Později bylo toto nařízení zmírněno a uzavírací hodina byla ve 24 hodin.tento stav potrval od 28.září do konce roku.

Rozpuštění sokolských jednot

Když na jaře t.r. byla zastavena činnost sokolským jednotám,věděli jsme,že to není poslední opatření,které Němci vůči Sokolu připravili.nyní na podzim v říjnu rozpustili všechny sokolské jednoty sdružené v Československé obci sokolské.

Tímto rozhodnutím přestala také existovat sokolská jednota v Doubravici,založená roku 1910.Její jmění bylo zabaveno a všechny připomínky na Sokola v místě musely býti odstraněny.byl to kovový nápis SOKOL nad branou u sokolského hřiště,pak nápis PAŽE TUŽ – VLASTI SLUŽ! na sokolské verandě na hřišti,jakož i spolková tabule a skříňka na domě pana Bedřicha Kunce č.81. zejména bolestně se všech sokolských příslušníků dotklo odstranění a rozboření Tyršova pomníku v parčíku u Podlouckých č.68.Plaketu s bronzovou Tyršovu zachránil p.R.Janků, hotelier.Vnější připomínky na Sokola dovedli Němci zničit,ale nemohli nám z našich srdcí vymýtit a vyrvat sokolskou ideu,která nás povzbuzovala a sílila v dobách nejhorších.Pronásledování a persekuce sokolů teprve začaly.Sta a tisíce nejlepších našich lidí bylo zatčeno, vězněno,mučeno a ubíjeno v koncentračních táborech.

Umučení Aloise Štěrbáčka

Dne 11.října 1941 byl gestapem odvlečen starosta zdejšího Sokola p.Alois Štěrbáček č.71.narodil se 20.června 1906 a již od mládí byl příslušníkem Sokola.V jednotě,okrsku i župě zastával rozličné funkce. Naposledy byl redaktorem sokolského věstníku TYRŠ a v této funkci byl při známé gestapácké proti sokolské akci zatčen a vězněn nejprve v Brně v Kounicových kolejích,odkud byl o vánocích převezen do pověstného koncentráku v Osvětimi v Polsku a zde dne 19.ledna 1942 umučen.Urna s jeho popelem byla po dlouhých jednáních jeho manželce vydána a jen za účasti nejbližších příbuzných uložena do rodinné hrobky na místním hřbitově.

Sokolská jednota v Doubravici,ve snaze uctíti trvale jeho světlou památku,založila a otevřela po válce v Klemově běžeckou trať,kterou nazvala Memoriálem br.Aloise Štěrbáčka.Pro každoroční závod věnovala také krásnou putovní cenu.

Zastavení činnosti Orlu

Také proti jednotám orelským obrátila se zloba Němců a v listopadu jim byla zastavena veškerá činnost a jmění zabaveno.nyní zůstávají v obci ještě tyto spolky: Sbor dobrovolných hasičů,Sportovní klub a Místní osvětová komise jako spolek kulturní.Činnost Dělnické tělocvičné jednoty byla zastavena již roku 1939.

Nová úprava mletí

Od konce listopadu byla provedena nová úprava mletí obilí.Mlelo se jen společně.Všichni ti,kteří si chtěli semlet,museli míti řádné povolení od obecního úřadu,mlecí knížku a museli své obilí přivésti buď na náměstí nebo do Plotků,kde bylo naloženo na jeden vůz,převzato dozorčím orgánem a odvezeno do mlýna.Pytle s obilím a na mouku musely býti opatřeny dobře viditelným jménem vlastníka a číslem domu.

Hlášení sklizně obilí

Všichni pěstitelé obilí v obci byli povinni ohlásiti na obecním úřadě správně výsledek své celoroční sklizně obilí.Ježto při prvním hlášení se projevily pochybnosti o správnosti údajů,bylo provedeno k 15.prosinci hlášení nové,beztrestné,jehož výsledek se projevil v naší obci tak,že celkem bylo přihlášeno o 4 vagony více.I tak však pěstitelé všechno nepřihlásili.Hrozili jim však stále prohlídky a pokuty.

Pokuty

Téměř všichni chovatelé koz v obci platili o svátcích vánočních pokuty prý pro neoprávněný odběr lístků na mléko.Pokuty byly dosti vysoké,a to od 500,- do 1.500,- K.Mnozí občané platili také pokuty za nesprávné ohlášený počet dobytka a drůbeže.Také tyto pokuty byly značné.V celku bylo během tohoto roku občanům na pokutách předepsáno 55. – 60.000,- K. Tak nás ochraňovali naši němečtí protektoři.

Změny ve vedení školy

Dne 1.září byl dán na trvalý odpočinek po dosažení 55 let zdejší řídící učitel Jan Blaha.Přišel k nám ze zabraného Znojma.Byl milovníkem přírody, zvěře a také dobrým pracovníkem v různých sociálních institucích.jeho nástupcem se stal 1.listopadu František Prudký,učitel z Boskovic.7.září byla také nově ustavena místní školní rada,jímž předsedou se stal p.Rudolf Kočvara,bankovní úředník č.16.

Kulturní činnost nebyla tak značná jako dříve.

  • 2. a 3. ledna hostovala u nás Moravská činohra,která u nás sehrála dvě divadelní hry: Chaloupky po horami,obraz ze života a veselohru Ta naše písnička česká
  • 9.února zúčastnila se Mládež národního souručenství divadelní soutěže brněnského kraje hrou Směry života.V okrese blanenském umístila se naše mládež – většinou sokolští herci na prvním místě a postoupila tak do druhého kola této soutěže,v němž sehrála opět tuto hru a to na scéně divadla Svatoboj v Brně – Husovicích.Z 23 skupin na Moravě umístili se naši ochotníci na 3 místě,což jest jistě velmi pěkný úspěch,který svědčí o tom,že divadelnictví je v naší obci na výši.
  • 16.února sehrál místní Orel hru se zpěvy U naší kapličky od K.Baláka
  • 22. a 23.března sokolský dramatický odbor sehrál operetu Frajerečka

Milan Přibyl a Julie Holíková v operetě Frajerečka

  • 5. a 6. dubna provedl Orel hru Červený mlýn od Viléma Wernera
  • 12.dubna sehrál Sokol veselohru Okénko.Byla to již poslední hra sehraná sokolským souborem.Sokol byl později,jak jsme již zmínili rozpuštěn.
  • V letních měsících nebyl žádný spolek kulturně činný.teprve 3.srpna uspořádali místní hudebníci za řízení p.R.Kočvary Koncert dechové hudby,k uctění památky mistra Antonína Dvořáka.
  • 21.září sehrála Místní osvětová komise – lépe řečeno sokolští ochotníci, kteří se skryli za hlavičku MOK,hru Mezi námi děvčaty. Tím byla zakončena kulturní činnost v naší obci v tomto roce.V místním Lidovém kině konala se každou sobotu a neděli filmová představení,při nichž byly rovněž promítány mnohé kulturně výchovné filmy.

Narození: Svěráková Marie č.62,Novotná Jarmila č.127,Vitouchová Marie č.183,Chmelová Marie č.164,Schůrková Marie č.189,Vaněk Josef č.64,Valášková Emilie č.82,Čejková Milada č.266,Šmaterová Emilie č.46, Štoudková Anna č.145,Štoudek Jiří č.259,Fojtová Marie č.120,Kalík Jiří č.254,Matušková Josefa č.255,Soušová Ludmila č.21,Zukalová Věra č.155,Stloukalová Květa č.184,Hájková Božena č.246, Žáčková Milada č.49,Tihonová Zdenka č.117,Zezula Oldřich č.140,Pešl Zdeněk č.182, Mudra Karel č.205,Kuběnová Ludmila č.198,Pernica Oldřich č.22,Šavrňák Adolf č.246,Nesrovnalová Liba č.184,Zezula Miroslav č.103, Štrofová Jana č.73,Štrof Antonín Klemov č.2,Musil Jan Klemov č.6.

Zemřelí: Podloučková Anna 1 rok č.241,Neubauer Alois 71 let č.134,Procházková Emilie 1 rok č.242,Lourenc Alois 82 let č.136, Svěráková Marie 3 měsíce č.62,Kinclová Vilemína 69 let č.40, Štrofová Ludmila 81 let č.199,Šauman Gabriel 74 let č.158,Konstanzová Eliška 1 rok č.40,Štoudková Anna 30 let č.145,Gromešová Vincencie 60 let č.180, Geršl Antonín 81 let č.26,Mareček Alois 43 let č.263,Pernica Oldřich 1 den,Podloučková Emilie 59 let č.28,Svobodová Aloisie 65 let č.98, Vitouchová Marie 11 měsíců č.275,Křížová Josefa 53 let Klemov č.14.